Turistické cíle v okolí obce Mirovice

Pískovcová plastika sv. Prokopa z poloviny 18. století na náměstí v Orlíku nad Vltavou - Starém Sedle.

Špitál postaven roku 1762. Jedná se o jakýsi starobinec poskytující útulek nemocným, zestárlým a práce neschopným kosteleckým lidem. Na všechno co se ve špitálu dělo dohlížel místní farář. V současné době je v bývalém špitále umístěno místní muzeum.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.

Stavba s fasádami s novorománskými prvky z roku 1865 na místě renesanční radnice, zničené požárem města 1834. Od roku 1905 zde sídlily státní úřady (do zrušení okresu roku 1960). Dnes tu působí městské museum a základní umělecká škola.

Barokní zámeček, vybudovaný jako letní sídlo březnických jezuitů z tvrze, připomínané roku 1376. Poté až do roku 1948 majetek Schwarzenberků, pak škola a garáže JZD. Dnes opět v soukromých rukou, slouží jako luxusní wellnes centrum.

Barokní zámek z konce 17. století na místě tvrze ze 16. století, postaven Běšíny z Běšin. V pol. 19. stol. připojen knížetem Jiřím Kristiánem z Lobkowicz k čimelickému velkostatku. Po válce majetek JZD, dnes je zchátralý objekt v soukromých rukou.

Synagoga z prvé poloviny 19. století. K bohoslužebným účelům byla používána do počátku 20. století. Od té doby až doposud slouží jako dílna.

Synagoga z počátku 19. století, v roce 1914 prodána a přestavěna na obytný dům. Další úpravou prošla budova na počátku 21. století.

Původně barokní synagoga z r. 1725, po požáru r. 1821 byla přestavěna klasicistně. Do 30. let 20. stol. sloužila k bohoslužbám, od 2. sv. války skladiště. V části budovy klenutá modlitebna s galerií, ve druhé škola a byt šamese. Od pol. 90. let 20. stol. rekonstrukce na region. židovské muzeum.

Empírový zámek byl postaven na místě bývalé tvrze na počátku 19. stol. patrně Dorotou Tallezrand-Périgordovou. Na zámku se vystřídalo mnoho majitelů, jako poslední je uváděn pan Arnošt Schwarzenberk, který zámek vlastnil do roku 1949.

Na místě zvaném Tři kříže nebo U Červeného kříže připomínají tři kříže dávnou vraždu tří francouzských dívek v závěru roku 1741, na počátku válek o dědictví rakouské, kdy do Čech vtrhli Bavoři společně s Francouzi. Tutéž událost připomínají tři shodné kapličky na okrajích Cerhonic.

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.