Turistické cíle v okolí obce Nový Dvůr

Historická kovárna u č. p. 57 na břehu Velkého borovanského rybníka patrně z 1. poloviny 19. století byla r. 2011 prohlášena za kulturní památku. Její podloubí je volně přístupné veřejnosti.

Renesanční tvrz, vybudovaná pravděpodobně za Řepických ze Sudoměře. Tvrz střídala majitele, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové. V hmotě dvora se dochovala obytná část tvrze s poměrně dobře zachovanými interiéry.

Na nízkém soklu stojí dvakrát odstupňovaný hranolový podstavec s profilovanou římsou, na kterém je umístěn vysoký hodnotný železný kříž s korpusem Ježíše Krista. V horní části podstavce je nápis. Kříž stojí u cesty na konci vsi naproti výklenkové kapli.

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.

Patrně středověké a raně novověké drobné sídlo (dvorec či tvrz). První zmínka je až z r. 1484 (Rynart Pakosta z Libívě). Místo, kde stála, není známo. Hypoteticky lze jen uvažovat o rozlehlé usedlosti č. p. 2, která je zcela přestavěna. Soukromý majetek - nepřístupný.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Zbytky opevnění, které bylo postaveno ve 13. století, zvyšováno a zpevňováno bylo až do 17. století. Ze 3 bran a 4 branek se žádní nedochovala. Zachovány bašty a fragmenty hradební zdi, v r. 2006 rekonstruován parkán v místech bývalé Putimské brány.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Barokizující lidová stavba návesní kaple čtvercového půdorysu typická pro konec 18. století; spojená funkce kaple a zvonice. Dnešní podoba nejspíše z roku 1924, kdy byla upravena střecha (původně zde byla cibulovitá střecha s dvouramenným křížem). Památkově chráněná.