Turistické cíle v okolí obce Rozkoš

nebo vyberte

Rozkoš

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 197 záznamů, 16 / 17 stran, vyhledáno za 0.58 sec
 Vraždovy Lhotice
462.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Vraždovy Lhotice
Zámek s vjezdovou bránou, sýpkou a budovami stájí. Pozdně barokní z 18. století. Jednopatrový na obdélném půdorysu, s bohatě členěnými barokními fasádami a krytý mansardovou střechou. Památkově chráněný.
 Zahrádka
390.0 m. n.m.
Klosterberk, Kotrbejk
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Ježov
Terénní náznaky hradu postaveného kolem r. 1376 na ostrožně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka. Zanikl asi v 15. stol. Ves Zahrádka zatopena vodní nádrží, zachován jen kostel na protějším břehu.
 zámecká sýpka
580.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Herálec
Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.
 zámecký park a pomník prvním skautům
400.0 m. n.m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Světlá nad Sázavou
Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.
 zámek Říčanských
Muzeum Vysočiny Pelhřimov
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Pelhřimov
Původní stavba měla věžovitou gotickou podobu z 15.st. Na zámek přestavěl Adam z Říčan v l.1550-51. V r.1561 renesanční přestavba. R.1682 barokní přestavba, vzhled s menšími úpravami stejný dodnes. Od r.1908 okresní muzeum, dnes regionální muzeum.
 železniční most
most, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Kamenný obloukový viadukt, postaven v letech 1886–1887. Původně byl celý kamenný, s oblouky o rozpětí 10 metrů. Ještě před počátkem 20. století byla jeho střední část nahrazena ocelovou příhradovou konstrukcí s horní mostovkou.
 Želiv
406.0 m. n.m.
Trčkův hrad
hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Želiv
Pozdně gotický hrad z 15. stol. na místě starších klášterních budov sloužil jako sídlo opata. Po konfiskaci získal hrad nový majitel Burian Trčka z Lípy. V druhé polovině 16. st. byl goticko-renesančně přestavěn.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Větrný Jeníkov
Židovský hřbitov z počátku 17. století, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1652. Na ploše 943 m2 je cca 250 náhrobků převážně žulových stél barokního typu. Ruiny průchozí márnice jsou v západní části zdi.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Humpolec
Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Havlíčkův Brod
Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.
 židovský hřbitov
410.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Světlá nad Sázavou
Židovský hřbitov ve Světlé byl založen roku 1886 jako náhrada za zaniklý starý hřbitov. Poslední zesnulí zde byli uloženi těsně po II. světové válce. Stojí zde 170 náhrobků s německými, hebrejskými i českými nápisy a náhrobky ze zrušených hřbitovů v okolí. Hřbitovní domek byl zbořen před rokem 1980.
 židovský tyfový hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Havlíčkův Brod
Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.