Turistické cíle v okolí obce Věžná

Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.

Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.

Židovské osídlení v Kamenici nad Lipou je datováno již před r. 1603. Hřbitov na vrchu Antonka byl založen v r. 1803. Po válce pustl, ale v r. 1991-1993 byl opraven, od té doby je udržován.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Rozlehlý hřbitov založen před rokem 1713. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1737. Poslední pohřeb se zde konal cca v roce 1937. V 70. letech 20. století restaurován.

Židovský hřbitov doložen v 1. třetině 17. stol., nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1649. Dochováno je 228 náhrobků, většina z nich je barokních a klasicistních. Pohřby se zde konaly do r.1940. Márnice opravena na počátku 21. stol.

Hřbitov z roku 1680. Zachovalo se na něm cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší je z roku 1796. V části hřbitova jsou starší hroby překryty mladšími a náhrobky jsou zasazeny do ohradní zdi. Poslední pohřeb roku 1969. V obřadní síni expozice o dějinách Židů v Pacově a okolí.

Hřbitov založen v 17. století., nejstarší náhrobky z konce 17. století. Poslední pohřeb roku 1940. V opravené márnici je expozice věnovaná dějinám Židů v okolí Černovic. Přístupová cesta je lemována kameny netradičního památníku, každý kámen stručně popisuje osudu jednoho z černovických Židů.

Hranolovitá zvonice na nárožích s lizénami postavena roku 1603. Stavbu financoval Otta z Losu. Přízemí zvonice sloužilo jako šatlava. Zvonice slouží svému účelu stále, ovšem ne již jako šatlava, ale každý den tu zvoní poledne.

Pozdně gotická hranolová zvonice z přelomu 15. a 16. století, v baroku upravena. Mohutná, samostatně stojící zvonice je zastřešena stanovou střechou zakončenou cibulkou. Kryta je dřevěným štípaným šindelem. Dnešní vchod má jednoduché kamenné ostění, snad z doby barokní úpravy.

Samostatně stojící hranolová zvonice byla barokně upravená po požáru v roce 1737. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby v roce 1857, kdy při požáru ztratila zvonice makovici a získala jehlanovou střechou. Na západní stěně jsou erby držitelů zdejšího panství Schönburg – Schwarzenbergů a Paradysů.