Turistické cíle v okolí obce Věžná

nebo vyberte

Věžná

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 158 záznamů, 13 / 14 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 Višněvice
702.0 m. n.m.
západní tvrz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.
 Vlásenice
530.0 m. n.m.
Vlásenický Dvůr
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Vlásenice
Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.
 Vodice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Vodice
Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.
 výklenková kaple
618.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Lejčkov
Kaplička je klasická zděná výklenková stavba, sloužící jako orientační bod a místo k modlitbě. Má jednoduchý obdélníkový půdorys s hlubokým výklenkem, v němž bývala soška nebo obraz světce. V posledních letech byla kaplička udržována.
 výklenková kaplička
564.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pošná
Výklenková kaple z r. 1800 východně od Pošné směrem do vsi Zahrádka. Zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Zděná, omítnutá, čtvercového půdorysu. Stanová střecha. Na vrcholu je zvonička s cibulovitou bání. Kaplička-poklona sloužila jako orientační bod poutníkům. Měla chránit úrodu a pocestné před nečasem.
 židovský hřbitov
563.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kamenice nad Lipou
Židovské osídlení v Kamenici nad Lipou je datováno již před r. 1603. Hřbitov na vrchu Antonka byl založen v r. 1803. Po válce pustl, ale v r. 1991-1993 byl opraven, od té doby je udržován.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Radenín
Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.
 židovský hřbitov
450.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Tučapy
Rozlehlý hřbitov založen před rokem 1713. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1737. Poslední pohřeb se zde konal cca v roce 1937. V 70. letech 20. století restaurován.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Hořepník
Židovský hřbitov doložen v 1. třetině 17. stol., nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1649. Dochováno je 228 náhrobků, většina z nich je barokních a klasicistních. Pohřby se zde konaly do r.1940. Márnice opravena na počátku 21. stol.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pacov
Hřbitov z roku 1680. Zachovalo se na něm cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší je z roku 1796. V části hřbitova jsou starší hroby překryty mladšími a náhrobky jsou zasazeny do ohradní zdi. Poslední pohřeb roku 1969. V obřadní síni expozice o dějinách Židů v Pacově a okolí.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Černovice
Hřbitov založen v 17. století., nejstarší náhrobky z konce 17. století. Poslední pohřeb roku 1940. V opravené márnici je expozice věnovaná dějinám Židů v okolí Černovic. Přístupová cesta je lemována kameny netradičního památníku, každý kámen stručně popisuje osudu jednoho z černovických Židů.
 zvonice
537.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Těchobuz
Hranolovitá zvonice na nárožích s lizénami postavena roku 1603. Stavbu financoval Otta z Losu. Přízemí zvonice sloužilo jako šatlava. Zvonice slouží svému účelu stále, ovšem ne již jako šatlava, ale každý den tu zvoní poledne.