Turistické cíle v okolí obce Sudkův Důl

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.

Výklenková kaple severozápadně od návsi u silnice na Měšice a Kozí. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná obdélného půdorysu na vysokém soklu, v průčelí s půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá stanovou stříškou s taškami bobrovkami.

Výklenková kaple stojící u silnice mezi obcí Turovec a Měšicemi a Kozím, cca 1,6 km od Turovce. Kdy byla postavena ani její zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném půdorysu na vysokém soklu; v průčelí s mírně odsazeným půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá je stanovou střechou s taškami.

Výklenková kaple z r. 1800 východně od Pošné směrem do vsi Zahrádka. Zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Zděná, omítnutá, čtvercového půdorysu. Stanová střecha. Na vrcholu je zvonička s cibulovitou bání. Kaplička-poklona sloužila jako orientační bod poutníkům. Měla chránit úrodu a pocestné před nečasem.

Židovské osídlení v Kamenici nad Lipou je datováno již před r. 1603. Hřbitov na vrchu Antonka byl založen v r. 1803. Po válce pustl, ale v r. 1991-1993 byl opraven, od té doby je udržován.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Cenný hřbitov s cca 300 náhrobky barokního a klasicistního typu, některé s polychromií. Založen před r. 1770, nejstarší náhrobky z konce 18. století. Pohřby do druhé světové války. Z márnice se zachovalo torzo, které slouží jako vstupní brána.

Rozlehlý hřbitov založen před rokem 1713. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1737. Poslední pohřeb se zde konal cca v roce 1937. V 70. letech 20. století restaurován.