Turistické cíle v okolí obce Pacov

Kvalitní barokní kamenická práce z počátku 18. století (snad z roku 1706, tedy téměř čtvrt století před světcovým svatořečením), kterou nechali zhotovit majitelé zdejšího (dnes zaniklého) zámku, rodina Ubelli ze Siegburgu. Socha světce v podživotní velikosti je vytesána z červené nučické arkózy.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.

Socha stojí na náměstí od r. 1897. Světec v nadživotní velikosti. Socha v kontrapostu. Na hlavě má knížecí čapku. Svírá žerď zlaceného praporce. Oděný jako český kníže. Socha umístěna na hranolovém podstavci. Okolo na sloupcích kovový řetěz. Do seznamu památek zapsána r. 1987.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.

Špýchar postaven v první pol. 19. stol. z podnětu profesora Bernarda Bolzana. Fungoval jako Obilní družstevní záložna, asi první v Českých zemích. Rekonstrukce roku 2005.

Od r. 1939–1999 docházelo k postupné devastaci obou hřbitovů. Kamenné zdi byly v průběhu doby rozebírány a kameny odváženy. Vlastníkem synagogy i obou hřbitovů je Pražská židovská obec, majetek spravuje firma Matana Praha, a.s.

Dochovaná kamenná věžovitá stavba tvrze byla v 15. stol sídlem nižší šlechty. Její jméno je spojeno s Janem Sudkem z Dolu, který zemřel roku 1475. V jejím sousedství dnes vypuštěný rybník.

Synagoga postavena Štěpánem Walserem r.1855, napodobuje asyrskobabylonskou architekturu. Devastace během 2.světové války. Do r.1989 sklad Spojených kartáčoven Pelhřimov. Po převodu do vlastnictví Židovské náboženské obce zahájeny zabezpečovací práce.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.

Klasicistní synagoga s novorománskými prvky, snad z počátku 19. století. Přestavěna byla na počátku 30. let 20. století. Náboženským účelům sloužila do druhé světové války, od 50. let je využívána k hospodářským účelům. V sousedství stával domek správce, který byl na poč. 21. století ubourán.

Synagoga postavena na poč. 19. stol., po požáru r. 1857 upravena novogoticky. Bohoslužby se v ní konaly do počátku 2. sv. války. Členové zdejší židovské obce r. 1942 deportováni do terezínského ghetta a odtud do koncentračních táborů. Synagoga byla roku 1949 prodána a upravena na obytný dům.