Turistické cíle v okolí obce Žirovnice

Barokní plastika z první poloviny 18. století znázorňuje svatého Jana Nepomuckého v obvyklé podobě a s obvyklými atributy. Stojí na mohutném podstavci, v dolní části vydutém a zdobeném rostlinnými (akantovými) motivy. Tvoří jednu z dominant prostoru před zámkem. Památkově chráněná je od roku 1958.

Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.

Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Dům čp. 6 v západní frontě náměstí sloužil dříve jako radnice. Je v jádře renesanční, upravený v polovině 18. stol. Kamenný čtyřboký pilíř podepírá oblouky podsíně, kamenný portál se znakem města je datován 1567.

Zámek byl původně tvrzí, kterou postavil Dětřich z Obratan. Koncem 16. stol. byla tvrz přestavěna Zachariášem z Hradce na renesanční zámek. K dalším přestavbám došlo v 17. i 18. stol. a zámek ztratil svou původní podobu.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Synagoga v J. Hradci byla původně vystavěna ze dřeva, na počátku 19. století byla vyzděna v barokním slohu. Sloužila až do počátku II. světové války. Dnes je modlitebnou Církve československé husitské.

Dnes již zřícenina pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátrá.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.