Turistické cíle v okolí obce Žirovnice

Dům čp. 6 v západní frontě náměstí sloužil dříve jako radnice. Je v jádře renesanční, upravený v polovině 18. stol. Kamenný čtyřboký pilíř podepírá oblouky podsíně, kamenný portál se znakem města je datován 1567.

Zámek byl původně tvrzí, kterou postavil Dětřich z Obratan. Koncem 16. stol. byla tvrz přestavěna Zachariášem z Hradce na renesanční zámek. K dalším přestavbám došlo v 17. i 18. stol. a zámek ztratil svou původní podobu.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Synagoga v J. Hradci byla původně vystavěna ze dřeva, na počátku 19. století byla vyzděna v barokním slohu. Sloužila až do počátku II. světové války. Dnes je modlitebnou Církve československé husitské.

Dnes již zřícenina pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátrá.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z první poloviny 13. století. Poprvé zmiňován roku 1267 při věnování řádu německých rytířů, v 1. polovině 15. století již pustý. Valem a příkopem chráněné trojúhelné jádro se zbytky hradby a paláce obsahující tzv. klasové zdivo.

Dřevěnou vyhlídku, připomínající honosnější myslivecký posed, postavili dobrovolníci a myslivci z Mezné v roce 2022. Stavba je volně přístupná na vlastní nebezpečí.