Turistické cíle v okolí obce Horní Slatina

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Původně renesanční tvrz v majetku rodu Čeloudů doložena v roce 1562, která byla kolem roku 1730 za Antonína Lipovského přestavěna v barokní zámek. V letech 1830 - 1909 zde sídlili Dalbergové, za nichž se zámek stal jen sídlem správy zdejšího statku. V roce 1948 přešel do majetku státu.

Zámek byl vybudován jako součást dvora v letech 1804 - 1807 za Leopolda I. Podstatského-Lichtenštejna a podle jeho manželky Marie Terezie rozené Krakovské z Kolovrat dostal název Terezov. V roce 1828 připadly Šášovice statku Želetava, jenž vlastnil bratr Leopolda I. Gustav Alois Podstatský. V roce 1945 přechází zámek do vlastnictví státu.

Barokní zámek začal budovat v roce 1703 probošt premonstrátské kanonie v Nové Říši Bernard Leupold z Lowenthalu pro občasný pobyt příslušníků kláštera. Na počátku 19. století přestal plnit rezidenční funkci a přeměnil se v budovu dvora. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je zborcený a čeká ho úplný zánik.

Šiškův mlýn byl založen v r. 1477. V r. 1793 proběhla barokní obnova Josefem Procházkou. Současná podoba areálu pochází z let 1996-1999, kdy došlo k rekonstrukci a adaptaci na hotelové a rekreační zázemí golfového klubu. Mlýn je kulturní památkou.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Socha archanděla Rafaela patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Soubor vytvořil Kašpar Ober v letech 1740-1750. Socha je z mušlového vápence a stojí na pískovcovém podstavci. Památkově chráněna od r. 1958.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).