Turistické cíle v okolí obce Báňovice

Novorenesančně-secesní radnice ve Slavonicích nahradila původní stavbu z roku 1556. Hlavní průčelí je volně inspirováno starší budovou, jsou použity i některé kamenické články. Dodnes sídlo městské správy.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Původně renesanční tvrz v majetku rodu Čeloudů doložena v roce 1562, která byla kolem roku 1730 za Antonína Lipovského přestavěna v barokní zámek. V letech 1830 - 1909 zde sídlili Dalbergové, za nichž se zámek stal jen sídlem správy zdejšího statku. V roce 1948 přešel do majetku státu.

Zámek byl vybudován jako součást dvora v letech 1804 - 1807 za Leopolda I. Podstatského-Lichtenštejna a podle jeho manželky Marie Terezie rozené Krakovské z Kolovrat dostal název Terezov. V roce 1828 připadly Šášovice statku Želetava, jenž vlastnil bratr Leopolda I. Gustav Alois Podstatský. V roce 1945 přechází zámek do vlastnictví státu.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.