Turistické cíle v okolí obce Báňovice

Drobný křížový kámen je zapuštěn do hráze Brázdova rybníka. Obloukem zakončená žulová deska je z přední strany ozdobena symbolem latinského kříže, jinak je bez ozdob. Pokud byl na kameni nápis, dnes není zřetelný. O kameni se nepodařilo v dostupné literatuře dohledat žádné informace.

Křížový kámen z roku 1607 s rozměry cca 80 cm x 60 cm x 25 cm. Na přední straně je reliéf kříže vyrůstajícího z pahorku (Golgoty) s pěti vyrytými křížky (jako 5 ran Ježíše Krista), plastický reliéf nástroje nebo zbraně (bojové kladivo nebo hornický mlátek). Památkově chráněný je od května 1958.

Terénní pozůstatky tvrziště v sousedství Krokovického rybníka. Tvrz v pramenech připomínána poprvé r. 1390, jako zaniklá zmiňována r. 1570.

Reliéf hradu, porušeného stavbou lesní cesty, situovaného na méně obvyklém místě, na hřebeni mezi dvěma plochými vrcholy kopce.

Mlýn je prvně doložen na 1. vojenském mapování z let 1764-68. V r. 1839 mlýn postihl požár, po kterém jej Johann a Johanna Lodes obnovili. V r. 1930 vlastnil mlýn Vojtěch Zadražil. Dnes slouží jako ekofarma s ubytovacím zařízením.

Barokní sloup zvaný Loreta postavený kolem roku 1725 na náměstí někdejšího Nového Města (Havlíčkovo náměstí) před novým zámkem.

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.

Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.

Po vzniku kupecké osady byl ohrazen jen areál mariánského kostela. Před rokem 1366 vzniklo opevnění města. V I. polovině 16. století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami. Od konce 17. století postupně opevnění upadalo, částečně zaniklo.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Pozůstatky tvrze, která existovala od 14. do závěru 15. století. Zachoval se zejména šíjový příkop a val, část tvrziště zanikla při stavbě železnice.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.