Turistické cíle v okolí obce Český Rudolec

Původně románský kostel v Kostelní Myslové se připomíná poprvé 1253. Několik důkladných přestaveb (konec 15. a I. pol. 16. stol., 1795) výrazně ovlivnily jeho dnešní vzhled. Jižně od kostela fara z roku 1785, v jejich sousedství plastiky z 19. stol.

Kostel na hřbitově v Palupíně byl postaven r. 1617 jako evangelický, již od r. 1620 je však katolický a zasvěcený sv. Václavovi. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Původní dačický kostel je doložen již ve 12. století. Gotická stavba, která ho vystřídala, tvořila zároveň obrannou jednotku trhového místa. V pol. 16. stol. stavba mohutné věže, po požáru postaven v letech 1775-88 pozdně barokní chrám.

Tvrz postavená na počátku 16. stol. R. 1305 se zmiňuje ves v majetku zderazských křižovníků, poté se majitelé často střídali. Od r. 1531 byla tvrz v majetku Koňasů z Vydří. Ti provedli v 16. stol. renesanční přestavbu tvrze. V 17. stol. přístavbou upravena na zámeček. Později sloužila jako sýpka.

Kostnice (kaple) je vestavěna do ohradní zdi u kostela sv. Linharta, u jeho presbytáře. Původně gotická stavba ze 14. století vystavěná z kamene, na obdélném půdoryse, v průčelí je otevřena hrotitým oknem, uzavřeným železnou mříží. Byly v ní ukládány ostatky ze zrušených hrobů.

V kraji ojedinělá budova kovárny z r. 1793 pozoruhodná přímým spojením dílny s obydlím kováře. Tato památkově chráněná stavba dnes slouží jako restaurace.

Na přední části žulového kamene je reliéf tlapatého kříže a dnes téměř neznatelný nápis „LP 1762 W TOMTO MISTE SESEL SWETA SK TELZE GOSEF RAMBOSEK“. Zadní strana je bez symbolů a nápisů. Kámen stával při zaniklé cestě do Dolní Vilímče a připomíná skon 67letého telčského měšťana Josefa Rambouska.

Malá žulová deska s tlapatým křížem, s iniciálami I. E. a letopočtem 1696 je zazděna v průčelí domu čp. 123/5 v Slavatovské ulici. Její historie není známá, pravděpodobně označuje dokončení budovy a iniciály jsou iniciálami stavebníka. Kámen není památkově chráněný.

Kámen o rozměrech 48x55x16cm má v přední části vyryt symbol kříže či meče. Zadní strana není opracována. Původně stával na hrázi rybníka (pravděpodobně většího z návesních), do kterého podle pověsti sjel s koněm francouzský voják a utopil se v něm; podle jiné verze voják zahynul při pádu z koně.

Terénní pozůstatky tvrziště v sousedství Krokovického rybníka. Tvrz v pramenech připomínána poprvé r. 1390, jako zaniklá zmiňována r. 1570.

Reliéf hradu, porušeného stavbou lesní cesty, situovaného na méně obvyklém místě, na hřebeni mezi dvěma plochými vrcholy kopce.

Národní přírodní památka Krvavý a Kačležský rybník byla vyhlášena roku 2012 mezi obcemi Člunek, Kačlehy a Hospříz. Chráněné území rozděluje na dvě části silnice II/164; severně leží Krvavý a jižně Kačležský rybník.