Turistické cíle v okolí obce Stálkov

Výklenková kaple stojí na konci vesnice směrem na Český Rudolec. Kdy byla postavena nezjištěno. Zděná omítaná s mohutným výklenkem v průčelí, lemovaném sloupkovými pilíři s hlavicemi a ukončená nízkým trojúhelným štítem se sedlovou střechou. Na menze ve výklenku miniaturní plastika Panny Marie.

Vrcholně barokní stavba výklenkové kaple nedaleko kostela sv. Petra a Pavla u silnice na kraji městského parku. Datace 1715 - autor stavby a soch nezjištěn. Zděná omítaná stavba na čtvercovém půdoryse, na jejíž stanové střeše osazena kamenná socha Ukřižování. Ve výklenku socha Panny Marie Bolestné.

Výklenková kaple sv. Jiří stojí u cesty nedaleko žel. stanice Albeř. Kdy byla postavena, nezjištěno. Drobná zděná omítaná hranolová stavba, v průčelí se zamřížovaným výklenkem a zakončená stanovou stříškou s oplechovanou špicí, v níž je ukotven železný kříž. Ve výklenku novodobá plastika sv. Jiří.

Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. pol. 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.

Hrad Weikertschlag na kopci nad Moravskou Dyjí v Dolním Rakousku z 12. století byl dobyt a zničen na samém počátku 15. století. Ve zřícenině se z něj do současnosti dochovaly nad stejnojmennou obcí jen velmi malé zbytky.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Židovský hřbitov byl založen v letech 1878–1879. Součástí areálu bývala i obřadní síň a byt hrobníka, tyto budovy však zanikly. Za 2. sv. války byl hřbitov zdemolován nacisty, v 90. letech 20. století prošel rekonstrukcí. Do dnešních dob se zachovalo celkem 86 náhrobků z období 1880–1934.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Hřbitov založen po r. 1727, kdy do obce přišla početná skupina Židů z Vídně a Dolního Rakouska. Nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1730. Poslední pohřeb v létě 1930. Hřbitov má rozlohu 1514 m2 a je na něm cca 450 náhrobků barokního a klasicistního typu, s převážně hebrejskými a německými nápisy.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.