Turistické cíle v okolí obce Mutišov

Původně renesanční budova radnice byla postavena roku 1559. Úpravy 1617, 1723, 1831. Po roce 1850 sídlo okresních orgánů, od roku 2003 druhá budova městského úřadu, sídlí zde i turistické infocentrum.

Novorenesančně-secesní radnice ve Slavonicích nahradila původní stavbu z roku 1556. Hlavní průčelí je volně inspirováno starší budovou, jsou použity i některé kamenické články. Dodnes sídlo městské správy.

Původně renesanční tvrz v majetku rodu Čeloudů doložena v roce 1562, která byla kolem roku 1730 za Antonína Lipovského přestavěna v barokní zámek. V letech 1830 - 1909 zde sídlili Dalbergové, za nichž se zámek stal jen sídlem správy zdejšího statku. V roce 1948 přešel do majetku státu.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Pomocné stojí za obcí na rozcestí směr Valtínov a Markvarec. Vznik - 1748(9). Na hranolovém podstavci na čelní straně s chronogramem je umístěn korintský sloup, na jehož vrcholu stojí figura Panny Marie v nadživotní velikosti v pravé ruce s Jezulátkem.

Smírčí kámen stojí za obcí u silnice na Markvarec (cca 1 km; původně stával o 200 metrů blíže na okraji obce). Kamenná deska s reliéfním latinským křížem s rozšířenou základnou na přední straně o rozměrech 105 x 49 x 16 cm. S jakou událostí je spojen není známo. Jeden z vývojově nejstarších typů.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.