Turistické cíle v okolí obce Maříž

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.

Patrový zámeček zvaný Terezín byl postaven poč. 19. stol. F. Schneidrem pro hraběnku Terezii Trauttmansdorffovou. Donedávna zde byly pouze zbytky zdí s fragmenty původní výzdoby. Zámeček novým majitelem zrekonstruován.

Dřevěná rozhledna (40,7 metru, 680 m n. m.), byla postavena v l. 2012–13 Ing. Karlem Plucarem z Valtínova, arch. návrh vypracovala firma Graf-Holztechnik GmbH. V 50.–80. l. 20. stol. zde stávala dřevěná triangulační věž. V současnosti se jedná o nejvyšší stavbu svého druhu v ČR. Otevřena 1.7.2013.

Reliéf hrádku, jehož historie a tím i původní název nejsou zcela známy. Hrádek mohl být součástí zaniklé osady, jež ležela v údolí potoka pod hrádkem na severu nebo součástí dnešních Nových Dvorů. Dnes jsou nepatrné terénní pozůstatky značně narušeny lesními pracemi.

Vodní nádrž o rozloze 40 ha vybudována v letech 1971-1973 na potoku Pstruhovci jako rezervoár pitné vody pro Dačicko, Slavonicko a Novobystřicko. Její břehy a hráz jsou proto nepřístupné.

Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. pol. 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.

Hrad Weikertschlag na kopci nad Moravskou Dyjí v Dolním Rakousku z 12. století byl dobyt a zničen na samém počátku 15. století. Ve zřícenině se z něj do současnosti dochovaly nad stejnojmennou obcí jen velmi malé zbytky.

Hřbitov založen po r. 1727, kdy do obce přišla početná skupina Židů z Vídně a Dolního Rakouska. Nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1730. Poslední pohřeb v létě 1930. Hřbitov má rozlohu 1514 m2 a je na něm cca 450 náhrobků barokního a klasicistního typu, s převážně hebrejskými a německými nápisy.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.