Turistické cíle v okolí obce Matějovec

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Měšťanský dům spojovaný se jmémem Řehoře Österreichera je goticko-renesanční nárožní objekt s barokními úpravami. Dominantou domu je válcový arkýř na konzolách a velký vnitřní mázhaus. Průčelí je pokryto cenným figurálním a psaníčkovým sgrafitem z 16. století s náboženskými a alegorickými motivy.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dvůr Palupín a vesnice jsou písemně zaznamenané od roku 1358. Prokázat přesný věk hradu není možné, jelikož se ještě starší písemné doklady nezachovaly. Dnes v soukromém vlastnictví.

Památkově chráněná barokní panská sýpka v Telči pochází ze 17. století. Jedná se o volně stojící dvoupatrovou budovu na obdélném půdorysu se zvalbenou střechou. Mohutný objekt tvoří dominantu bývalého panského hospodářského dvora, nese ale stopy nedostatečné údržby a nešetrných úprav ve 20. století.

Panský dům čp. 93 v Slavatovské ulici nechal v roce 1803 vybudovat hrabě Leopold František Podstatzky-Lichtenstein jako zázemí zámeckého zahradnictví. Jde o patrovou klasicistní stavbu s mansardovou střechou, jejíž fasádu zdobí štuková rustika, zdvojené pilastry a osový tympanon s volským okem.

Původní panský dvůr z I. poloviny 16. století od roku 1560 sloužil jako přepřahací stanice poštovní linky Vídeň - Praha (do jejího přeložení přes Jihlavu). Zachována místnost se sklípkovou klenbou a sgrafitovou výzdobou. Dnes sídlo stavební firmy.

Mlýn pod hrází telčského Staroměstského rybníka vznikl v I. pol. 16. století. Od roku 1807 textilní továrna, mlýn obnoven s kombinací vodního a parního pohonu ve II. pol. 19. století. Fungoval do 1957, poté silně zdevastován. Od roku 2007 přístupný.

Pevnostní areál Slavonice je ukázkou části obranné pevnostní linie ČSR budované v letech 1935–1938. Je tvořen sedmnácti objekty prvního i druhého sledu, zrekonstruovanými do původní podoby. Jedná se o významnou vojensko-technickou památku na Jindřichohradecku.

Pozůstatky vsi vzniklé za vlády Přemysla Otakara II. západně od Slavonic. Na tomtéž místě zřejmě o století dříve zanikla slovanská osada. Pfaffenschlag vypálili husité, nikdy nebyl obnoven. Objeven 1958 a v následujících letech vykopán.

Tvrz v Písečné byla postavena nejpozději v 1.pol.15.st. Ve 2. pol.16.st. byla přestavěna na renesanční zámek a jeho podoba z té doby trvá prakticky dodnes. Menší úpravy provedeny ve 2. pol.18.st. a pak až roku 1989.

Na místě staršího dřevěného opevnění postavený kamenný románský hrad (kol. r. 1200), chránící zřejmě tuto část Vitorazska proti Čechám. Dochován jednolodní kostel sv.Jana Křtitele s apsidou, příkopy, valy a zbytky zdiva odhalené archeologicky.

Reliéfní zbytky hrádku zvaného Kočičí zámek, o jehož založení a vzniku v historických pramenech není žádná zmínka. Sporé nálezy z lokality datují její existenci do 13. a 14. století