Turistické cíle v okolí obce Střížkov

Zřícenina loveckého zámečku, z něhož se do dnešní doby zachovala pouze podezdívka se sklepením.

Zaniklá tvrz, postavená patrně ve 14. stol. R. 1390 se zmiňuje Kateřina, vdovy po Janu z Křešic. R. 1391 v majetku Ondřeje Vidláka. R. 1543 se prvně zmiňuje samotná tvrz, v té době pustá. R. 1578 byla obnovena pány z Říčan. V obd. třicetileté války byla zničena. V 18. stol. tu byla postavena sýpka.

Opuštěný Křížovský lom severovýchodně od vrcholu Blaníku není sice chráněnou památkou, ale od r. 2018 je zpřístupněn ochranáři jako ukázka vzácné přírodní lokality. Jsou zde informační panely a ohniště s možností stanování.

Celokovová 45 m vysoká věž v nadmořské výšce 488 m byla postavena v roce 2009. Slouží jako vysílač a rozhledna. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 25 m nad zemí, vede 150 schodů. Ve vysílači je vystavěn i vodojem pro přilehlé okolí. Podlaha ochozu je tvořena plechovou mřížovinou.

Hrad ze 14. st, přestavěný na zámek. R. 1420 obléhán husity. Dobyt r. 1467 Jiřím z Poděbrad. Přestavěn pozdně goticky po r. 1478 a renesančně po r. 1536. Od 17. st. neobýván, v letech 1873-84 zde ruiny přestavěny na sídlo továrníka Vincenta Daňka.

Jan Josef Löw z Erlsfeldu na místě původní tvrze a renes.zámečku vystavěl r.1750 trojkřídlý jednop.barokní zámek. Pravé křídlo završila věžička. Součástí novostavby byla kaple. Továrník František Ringhoffer v l.1902–1903 upravil do dnešní podoby.

Původní granitový lom, ve kterém se přestalo těžit na začátku 60. let 20. století. Lom si vzali do pronájmu a později odkoupili sochař Slavoj Nejdl a grafik a autor filmových plakátů Vratislav Hlavatý. Scházela se zde společnost známých umělců. Lom se objevuje v próze Bohumila Hrabala.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně ve 14. stol. Tvrz i osada zcela zanikly v průběhu husitských válek, snad již r. 1420. Pozůstatky tvrze byly objeveny náhodně až r. 1976 při polních pracích. V písemných pramenech není tvrz zmiňována, a tak doba jejího založení nebo zakladatel nejsou přesně známi.

Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.

Narušené tvrziště v osadě Klenové u Lojovic. Tvrz vybudovali zřejmě mokřanští vladykové ve 14. století, ale nakonec bylo zboží připojeno k sousedním Lojovicím. V roce 1509 je již zmíně pouze v Mokřanech tvrz pustá.

Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.