Turistické cíle v okolí obce Střížkov

Drobná pozdně barokní kaple z konce 18. století na okraji městečka u nového hřbitova.

Barokní výklenková kaplička s obrazem sv. Prokopa byla na křižovatce cest v údolí Šternovského potoka postavena někdy po roce 1760. Zobrazena je na grafice Antonína Balzera z roku 1797. Opravena roku 1998, novodobá výzdoba je dílem malíře Jana Hernycha. Pod kapličkou je zbytek kamenného můstku.

Výklenková kaplička sv. Prokopa z 1. poloviny 18. století, při staré cestě, tvořící spojnici Sázavského kláštera s Prahou. V kapličce býval obraz sv. Prokopa malovaný na dřevě, kopie zázračného obrazu z roku 1638.

Barokní kaple z roku 1713 na místě starší dřevěné kaple. Byla součástí areálu lázní u studánky Vosovka, která byla podle pověsti místem, kde se na počátku 11. století setkal poustevník Prokop s knížetem Oldřichem. Kaplička byla rekonstruována v roce 1924. Areál je památkově chráněn od roku 1953.

Hrad neznámé polohy, podle něhož se psal v l. 1284–1297 Ondřej z Kavčí Hory, předek pánů z Dubé. Stával někde v okolí Líšna, které bylo rovněž majetkem pánů z Dubé. V r. 1544 se zde uvádějí pusté vesnice Kavčí Hora, Kajšovka.

Bývalý benediktinský klášter založil Sv. Prokop za vlády kníže Oldřicha kolem r. 1032. Byl centrem slovanské vzdělanosti. Z původních románských staveb zbyly jen základy. Nynější stavba ze 14. st. byla přestavěna v době baroka a kolem r. 1860.

Chrám s kolejí piaristů byl postaven podle projektu G.B. Alliprandiho v letech 1705-1715. V Benešově byla založena jedna z prvních škol řádu piaristů. V areálu nalezneme ambit a rajský dvůr se slunečními hodinami.

Hrádek postaven nad zříceninou hradu Čerchanova jako novostavba v r. 1412 Rackem Kobylou ze Dvorce, v r. 1525 se stává majetkem Jaroslava ze Šelmberka a Kosti, který ho koupil jako pustý. V r. 1554 ho Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámek.

Zámek, pův. hrad, postaven kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Goticky upraven poč. 16. stol. Jiřím ze Šternberka, renesančně r. 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po r. 1725 barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od r. 1887 v majetku F. Ferdinanda d´Este, romanticky upraven. Od r. 1921 v majetku státu.

Památkově chráněná funkcionalistická stavba z r. 1926 podle projektu architekta Rudolfa Javůrka. Na věži je umístěn nejstarší vlašimský zvon z roku 1438. V interiéru je socha žehnajícího Krista od Jana Vítězslava Duška, jednoho z nejvýznamnějších sochařů třicátých let 20. století.