Turistické cíle v okolí obce Benešov nad Černou

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.

Žulový pomník, na kterém je vytesán válečný kříž a nápis "Ehre den Toten!". Jména padlých v 1. sv. války se nedochovala. Po r. 1989 přidána deska s nápisem: "Zum Gedenken der Gefallenen und Vermissten Kamaraden 1914-1918 1939-1945 Sinetschlag." Pomník stojí na původním místě v zcela zaniklé obci.

Pomník padlým v 1. svět. válce je vytvořen ze světlé žuly. Na přední straně jsou dvě desky ze světlého mramoru - jedna s nápisem „Nie wieder Krieg!“, druhá se 43 jmény místních mužů padlých ve válce. Po 2. světové válce byl pomník poškozen a chátral, obnoven byl bývalými rodáky po roce 1989.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

Lužnice je jihočeská řeka dlouhá 208 km. Pramení v Rakousku a u Týna nad Vltavou se zprava vlévá do Vltavy. Koryto řeky je v úseku od Veselí nad Lužnicí k soutoku s Vltavou chráněno jako přírodní památka Lužnice.

Formanský hostinec byl postaven v 2. pol. 17. stol. Po zřízení koněspřežné dráhy se stal jednou z přepřahacích stanic, jako taková fungovala v l. 1827–1872. Kolem r. 1950 převzalo Veselku zemědělské družstvo a hostinec byl zrušen. V l. 2004–2005 proběhla rekonstrukce prostřední lodi objektu.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.

Původně renesanční radnice byla do současné podoby postupně upravena po požárech (naposledy 1839) a rozšířena o sousední domy a bývalé masné krámy. Dodnes slouží jako sídlo městské správy a policie.

Radnice v Benešově n. Č. byla postavena v letech 1594–5 uprostřed severní strany náměstí. Průčelí zdobí fresky z poč. 17. stol., vzhled budovy ovlivnilo několik požárů. Na radnici navazoval městský pivovar, jehož část dodnes stojí ve dvoře.

Drobná radnice s fasádou ve stylu jihočeského zlidovělého baroka svým rozsahem odpovídá někdejší velikosti městečka Velešína. Dodnes je spolu se sousedním domem sídlem městské správy.

Původně renesanční radnice z poloviny 16. století na západní straně náměstí. Hodnotné trojosé východní průčelí se vstupním kamenným portálem a v přízemí dochované renesanční klenby. Památkově chráněná.

1,5 km jihovýchodně od Rychnova nad Malší a 4 km západně od hraničního přechodu s Rakouskem se nachází zajímavý kostela a silné energeticoé místo Sv. kámen