Turistické cíle v okolí obce Benešov nad Černou

Čtyřboký pomník ze světlé žuly, původně postaven na počest císaře Josefa II., který dal v Rychnově postavit v letech 1785-87 školní budovu. Roku 1870 doplněna pamětní deska rodáků padlých ve válce 1866 a v roce 1924 padlých v 1. sv. válce. Po 2. sv. válce odstraněny všechny starší ozdoby a nápisy.

Pomník na památku podplukovníka i. m. Františka Bindera, sergeanta R.A.F., rodáka z Hojné Vody. Zemřel v roce 1942 při jednom z operačních letů jako palubní střelec 311. bombardovací perutě britské R.A.F. za 2. světové války.

Zchátralý pomník Hanse Kudlicha, politika německé národnosti ze Slezska, oslavovaného jako „osvoboditel sedláků“, protože r. 1848 podal v Říšském sněmu návrh na zrušení poddanství. Na území dnešní ČR mu bylo postaveno 64 pomníků, po 2. světové válce z nich řada zanikla, dochovalo se jich 16.

Pomník císaře Josefa II. stával na návsi obce Zirnetschlag. Dle stylu vznikl pravděpodobně v 19. století. Po nuceném vystěhování německých obyvatel přestal být udržován. Z jeho vrcholu zmizela busta císaře, pomník je bez jakýchkoliv dochovaných nápisů. Jeho torzo je dnes opečováváno, okolí upravené.

Pomník tvořený přírodním žulovým balvanem s nápisem „UNSEREM WELTKRIEGE GEFALLENEN 1914-1918“ z r. 1924. Připomínal padlé z Cetvin, z osady Lhota (Neustift) a z obce Mikulov (Böhmdorf). Po 2. světové válce pomník chátral. V roce 1991 byl renovován, dnes je ale znovu zchátralý a poškozený vandaly.

Zchátralý žulový pomník byl postaven na památku 8 padlých obyvatel Janovy Vsi (Johannesdorf) v 1. sv. válce. Po 2. sv. válce byl pomník poničen a chátral. Po r. 1989 na něj byly doplněny dvě kovové desky připomínající padlé ve 2. sv. válce. Pomník je zchátralý, chybí porcelánové podobenky padlých.

Kamenný pomník na návsi Bělé tvoří vysoký kvádr s nápisem „Den ruhmreichen Helden unserer Gemeinde 1914-1918“ a 24 jmény padlých. Na podstavec byla r. 1991 doplněna pamětní deska s nápisem: „ZUM GEDENKEN DER GEFALLENEN U. VERMISSTEN KAMERADEN 1939-1945“ Na vrcholu pomníku snad býval kovový kříž.

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

Formanský hostinec byl postaven v 2. pol. 17. stol. Po zřízení koněspřežné dráhy se stal jednou z přepřahacích stanic, jako taková fungovala v l. 1827–1872. Kolem r. 1950 převzalo Veselku zemědělské družstvo a hostinec byl zrušen. V l. 2004–2005 proběhla rekonstrukce prostřední lodi objektu.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.

Radnice v Benešově n. Č. byla postavena v letech 1594–5 uprostřed severní strany náměstí. Průčelí zdobí fresky z poč. 17. stol., vzhled budovy ovlivnilo několik požárů. Na radnici navazoval městský pivovar, jehož část dodnes stojí ve dvoře.