Turistické cíle v okolí obce Besednice

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého ve středu obce u křižovatky cest nedaleko původní tvrze. Datována na podstavci pod kruhovou rozetou do roku 1723. Socha světce v mírně podživotní velikosti v klasickém ikonografickém ztvárnění. Dokládá oblibu jeho kultu v 1. pol. 18. století. Památkově chráněná.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly vzniklo pravděpodobně mezi lety 1730–1740. Jeho autorství není jisté, dle podobnosti se stylem M. F. Jäckela je připisováno regionálně významnému sochaři Josefu Dietrichovi. Sousoší tvoří jednu z dominant náměstí a je od roku 1958 památkově chráněno.

Patrový špýchar se sedlovou střechou ve venkovské usedlosti čp. 11 ze 17. století. Jeden z nejstarších dochovaných objektů v obci. Necitlivě upraven v 2. polovině 20. století. Památkově chráněný.

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.

Dřevěná studánka s kamennou nádržkou a oplechovanou sedlovou stříškou. Stojí nad pramenem sv. Anny, podle pověsti z roku 1556 s léčivou vodou. Nedaleko nad ní stojí ve svahu pod silnicí výklenková kaple sv. Anny.

Tvrz připomínaná poprvé roku 1411 prošla v 16. století důkladnou renesanční přestavbou. Od roku 1633 sloužila hospodářským účelům, po II. světové válce zchátrala až ke zřícení severního křídla a současné devastaci ostatních částí objektu.

Původně panský ovčín z roku 1648, rozšířený v roce 1847. V roce 1847 vyrostl na jeho místě buquoyský panský dvůr (stavitel Karel Bonaventura hrabě Buquoy - manželka Filipína - po ní název Philippinenhof) a v průčelí obytná budova, zvaná zámeček. Hospodářský dvůr i v současnosti. Soukromý majetek.

Dnes zaniklý hrad z 13. století. V roce 1420 dobyt a obsazen Janem Žižkou. Po roce 1480 nechal Oldřich z Rožmberka hrad pro jeho velmi špatný stav rozbořit.

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.