Turistické cíle v okolí obce Malče

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Kořenští z Terešova v l.1565–1566 přestavěli původní tvrz na renesanční zámek. V r.1598 a 1621vyhořel. R.1623 zpustlý zámek prodán vyšebrodskému klášteru. Později sloužil jako sklady, škola, byty či pohostinství.

Koněspřežná železniční dráha České Budějovice-Linz (128,7 km) byla vybudována v l. 1825-1830 (arch. F. A. Gerstner), r. 1872 byla nahrazena parostrojní železnicí. Památkami po koněspřežné dráze u Velešína jsou bývalá přepřahací stanice a hostinec Veselka - Holkov a dva kamenné můstky / propustky.

Mohutná podsklepená barokní pětipatrová sýpka z konce 17. století (dokončena r. 1697) o délce 57,85 m se štíty a sedlovou střechou. První obilní sýpka v okolním kraji, kde se shromažďovalo obilí v době neúrody. V současné době rekonstruována (2021). Stojí na západním okraji horní zámecké zahrady.

Velký pozdně gotický kostel z přelomu 15. a 16. století dominuje městu Trhové Sviny, kterému jako opevněný areál poskytoval ve své době i ochranu.

Barokní poutní kostel v dominující poloze nad okolím Nových Hradů nad pramenem, považovaným za léčivý.

Barokní poutní areál na úbočí kopce jižně od města. Zbudován počátkem 18. století nad studánkou, jejíž vodě byla připisována zázračná moc, zejména pro léčení očních neduhů.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Gotický kostel se zajímavým stavebním vývojem ve 14. a 15. století je jedním z mála pozůstatků původní zástavby obce Malonty, která byla v rámci odčinění Bílé hory nahrazena většinou panelovými domy.