Turistické cíle v okolí obce Kuří

Pomník císaře Josefa II. stával na návsi obce Zirnetschlag. Dle stylu vznikl pravděpodobně v 19. století. Po nuceném vystěhování německých obyvatel přestal být udržován. Z jeho vrcholu zmizela busta císaře, pomník je bez jakýchkoliv dochovaných nápisů. Jeho torzo je dnes opečováváno, okolí upravené.

Pomník tvořený přírodním žulovým balvanem s nápisem „UNSEREM WELTKRIEGE GEFALLENEN 1914-1918“ z r. 1924. Připomínal padlé z Cetvin, z osady Lhota (Neustift) a z obce Mikulov (Böhmdorf). Po 2. světové válce pomník chátral. V roce 1991 byl renovován, dnes je ale znovu zchátralý a poškozený vandaly.

Žulový pomník, na kterém je vytesán válečný kříž a nápis "Ehre den Toten!". Jména padlých v 1. sv. války se nedochovala. Po r. 1989 přidána deska s nápisem: "Zum Gedenken der Gefallenen und Vermissten Kamaraden 1914-1918 1939-1945 Sinetschlag." Pomník stojí na původním místě v zcela zaniklé obci.

Kamenný pomník na návsi Bělé tvoří vysoký kvádr s nápisem „Den ruhmreichen Helden unserer Gemeinde 1914-1918“ a 24 jmény padlých. Na podstavec byla r. 1991 doplněna pamětní deska s nápisem: „ZUM GEDENKEN DER GEFALLENEN U. VERMISSTEN KAMERADEN 1939-1945“ Na vrcholu pomníku snad býval kovový kříž.

Zchátralý žulový pomník byl postaven na památku 8 padlých obyvatel Janovy Vsi (Johannesdorf) v 1. sv. válce. Po 2. sv. válce byl pomník poničen a chátral. Po r. 1989 na něj byly doplněny dvě kovové desky připomínající padlé ve 2. sv. válce. Pomník je zchátralý, chybí porcelánové podobenky padlých.

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.

Pomník padlým v 1. svět. válce je vytvořen ze světlé žuly. Na přední straně jsou dvě desky ze světlého mramoru - jedna s nápisem „Nie wieder Krieg!“, druhá se 43 jmény místních mužů padlých ve válce. Po 2. světové válce byl pomník poškozen a chátral, obnoven byl bývalými rodáky po roce 1989.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

Formanský hostinec byl postaven v 2. pol. 17. stol. Po zřízení koněspřežné dráhy se stal jednou z přepřahacích stanic, jako taková fungovala v l. 1827–1872. Kolem r. 1950 převzalo Veselku zemědělské družstvo a hostinec byl zrušen. V l. 2004–2005 proběhla rekonstrukce prostřední lodi objektu.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.

Původně renesanční radnice byla do současné podoby postupně upravena po požárech (naposledy 1839) a rozšířena o sousední domy a bývalé masné krámy. Dodnes slouží jako sídlo městské správy a policie.

Radnice v Benešově n. Č. byla postavena v letech 1594–5 uprostřed severní strany náměstí. Průčelí zdobí fresky z poč. 17. stol., vzhled budovy ovlivnilo několik požárů. Na radnici navazoval městský pivovar, jehož část dodnes stojí ve dvoře.