Turistické cíle v okolí obce Kuří

Barokní zděná omítaná kaple na návsi z poslední třetiny 18. století. Na obdélném půdoryse s vykrajovaným štítem, krytá sedlovou střechou s dvojitě pokladenými taškami bobrovkami. Interiér má stlačenou klenbu; v závěru menza, na níž dřevěná socha sv. J. Nepomuckého z 18. století. Památkově chráněná.

Výklenková kaple stojí na prostranství u hospody Nepomuk nedaleko fary u kostela sv. Jana Křtitele. Datace nezjištěna. Menší zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, ve středu průčelí s výklenkem, uzavřeným ozdobnou kovanou mříží; ve výklenku socha světce. Krytá sedlovou taškovou stříškou.

Žulová výklenková kaplička, v tomto regionu poměrně běžný typ památky na přechodu mezi výklenkovou kapličkou a božími muky. Jde o kvalitní kamenickou práci, dle nezřetelné datace na podstavci snad z 19. století. Zdobená je reliéfy s rostlinnými motivy. Kaplička není památkově chráněná.

Žulová kaplička je příkladem v tomto regionu poměrně běžného typu památky, která typově tvoří přechod mezi výklenkovou kapličkou a božími muky. Jde o poměrně kvalitní kamenickou práci, snad z 19. století. Hluboká obdélná nika je ukončená obloukem a jsou v ní novodobé sošky. Není památkově chráněná.

Zděná pilířková boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí a sedlovou stříškou. Stojí při cestě k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. Postavena pravděpodobně po roce 1827. Kaplice má na každé straně obdélné mělké niky, v současnosti bez výzdoby. Památkově chráněna od roku 1958.

Vodní mlýn je písemnými prameny doložen k r. 1390. Několikrát vyhořel, např. v letech 1553 a 1850. Pila doložena k r. 1858. Přestavěn z českého složení na umělecké v r. 1893. Komplikovaný areál s dlouhým historickým vývojem. Součástí mlýna rekonstruovaná elektrárna. Nyní muzeum, pivovar a penzion.

Jedna z 8 vodních nádrží tzv. klauzur zřízených na konci 18. stol. jako zdroj vody v případě sucha. Postavena v l. 1789-96, Rozloha 5 ha. Na hrázi altán a litinový kříž. Poškozena povodní v srpnu 2002, obnovena v r. 2005.

Lovecký zámeček Žofín (něm. Sophienschloss) vystavěn r. 1852 Jiřím Janem Buquoyem a pojmenován po jeho manželce Žofii Oettingen-Wallersteinové. Následně docházelo k postupné výstavbě jeho hospodářského zázemí, základů dnešní osady. Zámeček zničený působením pohraničníků zbořen r. 1980.

Přírodní rezervace Žofínský prales je společně s pralesem Hojná Voda nejstarší rezervací v pevninské Evropě. Založil ji r. 1838 hrabě Jiří František August Buquoy. Od r. 1991 je prales při rakouské hranici oplocen a nepřístupný veřejnosti.

Pozdně gotická tvrz. Na poč. 17. st. renesančně přestavěna a opevněna. Prostá čtyřkřídlá jednopatrová budova s pavlačemi. Na fasádách zbytky renesančních sgrafit. Ojedinělý areál doplňuje přehledná expozice malovaného nábytku v tvrzi.

Zvon stojí přibližně ve středu vesnice u rozcestí. Jeho stavbu inicioval a navrhl Ing. Petr Nedvěd. Téměř třítunový a bohatě zdobený zvon byl odlit v rodinné zvonařské firmě Rudolfa Pernera III. v Pasově; nevysoká čtyřboká zvonice je z mrákotínské žuly, skla a oceli. Instalován v létě roku 2012.