Turistické cíle v okolí obce Bujanov

Původně barokní kostel z roku 1738 přestavěn v letech 1742-1745 a v roce 1875 (letopočet nad bočním vchodem do lodi) do klasicistní podoby. Jednolodní, ukončený mírně zúženým pravoúhlým presbytářem a sakristií. Před západní průčelí je předsazena hranolová dvoupatrová věž s hlavním vstupem do něj.

Kostel sv. Šimova a Judy z poloviny 13. století postaven Rožmberky v raně gotickém stylu. Přestavěn pseudogoticky v roce 1909, kdy bylo také pořízeno nové vybavení. Hlavní oltář z 18. století. Okolo hřbitov a boží muka z roku 1521.

Původně gotický velešínský kostel, založený v polovině 13. století, prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Od konce 18. století je jediným fungujícím kostelem ve městě. Obklopuje ho rozsáhlý funkční hřbitov a areál Jihostroje.

Kostel na vyvýšeném místě uprostřed bývalého hřbitova s ohradní zdí jižně od centra vsi. Skládá se z obdélné lodě s pravoúhlým presbytářem a hranolové věže se sakristií. Původně raně gotický z konce 13. století, poprvé připomínán roku 1334, od roku 1352 jako farní. Později přestavován a upravován.

Kostel původně z počátku 13. století byl několikrát upravován v různých stadiích gotiky. Současná podoba je výsledkem tvrdé novogotické obnovy v roce 1870. Původně vlastnický kostel pánů z Prčice (Vítkovců) spravoval od poloviny 13. století s přestávkami vyšebrodský klášter.

Farní kostel hlavního rožmberského sídelního města vznikal postupnou výstavbou ve 14. a 15. století se zřejmou snahou vyrovnat se svou výstavností pražské katedrále. Tuto snahu vyjadřuje i jeho zasvěcení a zřízení kaple sv. Václava.

I. část pseudorománského souboru objektů poutního místa P. Marie odpočívající na kameni - Maria Rust am Stein. Obsahuje 14 zastavení křížové cesty s Božím hrobem, kterým vrcholí. U III. zastavení boží muka a mezi XII. a XIII. zast. ruiny bývalého hostince. Zbudována v roce 1898. Památkově chráněná.

Dvůr, původně zvaný Pidíkův, se nachází západně od krumlovského zámku. Původně patřil zřejmě drobnému zemanovi, roku 1423 snad vypálen. Současná podoba výsledkem pozdně barokní přestavby po roce 1750, kdy byla východní část změněna na letohrádek. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.

Barokní mariánský sloup ve východní části velešínského náměstí byl postaven roku 1765. Obklopují ho sochy svatých Floriána, Antonína a Janů Křtitele a Nepomuckého.

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Zděná jednopatrová omítaná budova s volutovým štítem. Dnešní podoba pochází z druhé ploviny 18. století. Na vstupním portálu datace 1709. Památkově chráněný.