Turistické cíle v okolí obce Mojné

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Zámek v jihovýchodní části vesnice postaven na místě renesanční tvrze ze 16. století v poplužním dvoře. Zachovány z ní zůstaly renesanční klenby v přízemí a portál v patře. V průběhu 19. století proběhly úpravy, zanikl přístavek při jejím severovýchodním nároží. Soukromý majetek - hippo farma.

Výšinné hradiště nad pravým břehem Vltavy bylo osídleno ve starší době bronzové a také v raném středověku v době hradištní. Stálo na úzké ostrožně západně od vsi Záluží nad řekou Vltavou. Lokalita není dosud náležitě prozkoumána.

Dřevěná rozhledna originální konstrukce pochází z let 2018-2019. Je volně přístupná. Při výšce 28 metrů poskytuje daleký výhled na Alpy, šumavské vrcholy, Novohradské i Slepičí hory a Českobudějovickou pánev.

Vrcholně barokní hřbitovní kaple stojící na okraji nového hřbitova na západní straně od přilehlé věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1752 na čtvercovém půdoryse s mansardovou střechou krytou prejzy. Součást areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Jednu z prvních jesuitských kolejí v českých zemích založili Vilém z Rožmberka a jeho čtvrtá manželka Polyxena roku 1586. Stavba na místě šesti domů byla dokončena dva roky nato. Řád zde sídlil do zrušení roku 1773, dnes největší krumlovský hotel.

Letní rezidence, kterou si nechali na místě tří starších dvorců roku 1662 vystavět jezuité. Výstavné barokní čtyřkřídlé sídlo, v jádru severního křídla se dochovalo zdivo jednoho z původních dvorců. Objekt byl po zrušení jezuitského řadu klasicistně přestavěn a upraven na byty. Dnes hotel.

Jezuitský seminář v Českém Krumlově vznikl v letech 1650–1652 na místě šesti měšťanských domů. Prošel dalšími barokními přestavbami. Od roku 1773 sídlo různých škol, po II. světové válce místního muzea, které zde působí dodnes.

Výšinné sídliště z doby bronzové (2000–800 př. n. l.) na ostrožně Kamenná věž. Místo bylo známé do poloviny 90. let 20. století jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, z něhož jsou dodnes patrné čtyři příčné valy lemované příkopy.

Hodnotný kamenný klenutý mostek přes potok Polečnici na staré poutní cestě z Českého Krumlova do Kájova. Ve zděné podobě je prokazatelně doložený v 19. století. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad technické stavby z tohoto století.

Silniční kamenný most o třech obloucích přes Malši pod Římovem. Postaven v roce 1869 na místě starého dřevěného. Technická památka.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek byl r. 2011 staticky zajištěn. Můstek patří mezi nemovité národní kulturní památky.