Turistické cíle v okolí obce Kájov

Jezuitský seminář v Českém Krumlově vznikl v letech 1650–1652 na místě šesti měšťanských domů. Prošel dalšími barokními přestavbami. Od roku 1773 sídlo různých škol, po II. světové válce místního muzea, které zde působí dodnes.

Hodnotný kamenný klenutý mostek přes potok Polečnici na staré poutní cestě z Českého Krumlova do Kájova. Ve zděné podobě je prokazatelně doložený v 19. století. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad technické stavby z tohoto století.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek byl r. 2011 staticky zajištěn. Můstek patří mezi nemovité národní kulturní památky.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek, který je neobvyklé konstrukce málo používaného šikmého křížení, byl r. 2011 staticky zajištěn. Je historickou památkou.

Kamenný válcový rozcestník v jižní části náměstí z doby kolem poloviny 19. století. Původně stával u rybníka Štilec; na toto místo přestěhován v roce 1975.

Zaniklá středověká tvrz, jediná písemná zmínka z r. 1409 (rožmberská popravní kniha). Tvrz jako rezidence neměla dlouhého trvání, neboť již poč. 15. stol. sídlili majitelé na hradě Maškovci. Pak sloužila jako obydlí kaplanů. Koncem 17. stol. zbořena. Zbytky tvrze zarovnány před koncem 19. století.

Sídlo kaplanů oltářů kostela sv. Víta v Českém Krumlově představuje první objekt ve městě s renesančními prvky. Nadal ho rožmberský kancléř Václav z Rovného. Později rozšířen o domácí kapli a obslužné prostory.

Návesní kaple se zvoničkou klasicistního původu. Zasvěcení nezjištěno. Zděná omítnutá na obdélném půdorysu na soklu, který vyrovnává nerovnost terénu. V průčelí vysoký vstupní portál. Krytá taškovou stanovou střechou s dřevěnou zvoničkou. Interiér kaple je sklenut českou plackovou klenbou.

Návesní barokní kaple z přelomu 18. a 19. století. Zděná čtvercová kaple, krytá stanovou střechou se zvoničkou. Méně častý typ drobné sakrální architektury barokního období. Jediný pozůstatek zaniklé vsi spolu s vedle stojícím křížem a hasičskou zbrojnicí. Památkově chráněná.

Mohutná raně barokní síňová kaple postavená v roce 1660 eggenberskými úředníky za zázračné zachránění při bouřce v tomto místě. Zděná, omítaná na obdélném půdoryse, s velkým a širokým půlkruhově zakončeným vstupem a krytá valbovou taškovou střechou.

Původně snad raně gotická kaple byla přestavěna či nově postavena ve václavské gotice po roce 1380. Její velikost a bohatá výzdoba zřejmě souvisejí s mariánskými poutěmi. Klenba lodi barokní z let 1687–88 (J. Canevale). Kaple tvoří součást areálu s kostelem, hřbitovem a farou.

Pseudoslohová kaple s prvky baroka z doby kolem r. 1912. Zděná na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem, orientovaná k severu. V jižním průčelí obdélný portál, završený trojúhelníkovým štítem. Nad portálem štít končící plochou hranolovou zvonicí. Mimořádné umělecké dílo náboženského zaměření.