Turistické cíle v okolí obce Rožmberk nad Vltavou

Kaple umístěná v trianglu cest - urbanistická dominanta návsi. Barokní stavba s valbovou střechou a se zvoničkou na jejím hřebeni. Na průčelní straně s valeně zaklenutým výklenkem (nikou) s vrátky a s plastikou Panny Marie ve štítu. V bohatě vyzdobeném interiéru socha Ecce homo. Památkově chráněná.

Opuštěný areál nového židovského hřbitova pod Rožmberkem sloužil svému účelu v letech 1883–1950. Poté zůstal opuštěn, zanikla obřadní budova, samotný hřbitov však ušel větší devastaci.

Gotická tvrz z 2. pol. 14. stol. písemně doložena r. 1465, na přelomu 16. a 17. stol. renesančně přestavěna a roku 1722 při výstavbě kostela P. Marie Bolestné (dnes sv. J. Nepomuckého) barokně upravena. Po požáru r. 1829 stavebně upravena.

Na místě rožmberského pivovaru, poškozeného za třicetileté války, nechali postavit Buquoyové obdobné zařízení, nazývané dle polohy v údolí Malše. Většina staveb pochází z 18.–19. století, čelní obytná budova má původní manýristickou fasádu.

Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

II. část pseudorománského souboru objektů poutního místa Panny Marie odpočívající na kameni - Maria Rast am Stein. V areálu kostelík Panny Marie Sněžné - 1888, kaple Odpočinutí Panny Marie (nyní obrazárna ikon) nad balvanem - 1890, kamenný kříž nad Božím hrobem a samostatně stojící kazatelna.

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Vysoký kamenný pozdně gotický pranýř z roku 1549 sloužil pro vykonávání práva v Hořicích a sousedních vsích v majetku vyšebrodského kláštera. Na jeho podstavci jsou umístěny dvě kamenné mísy, které sloužily pro odměřování desátku poddaných.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.

Drobná budova uprostřed zeleného vnitřního pásu vyšebrodského náměstí vznikla roku 1525. Po úpravách v letech 1725 a 1832 získala dnešní novogotickou podobu roku 1883. V sousedství kašna a pranýř.

Původně renesanční radnice byla do současné podoby postupně upravena po požárech (naposledy 1839) a rozšířena o sousední domy a bývalé masné krámy. Dodnes slouží jako sídlo městské správy a policie.