Turistické cíle v okolí obce Rožmberk nad Vltavou

Schwedenschanze jsou pozůstatkem opevněného stanoviště rakouské císařské armády z doby třicetileté války, které mělo chránit rakouské území před vpádem Švédů.

Přechod Vltavy pod rožmberským hradem (původně Nižší Brod) zajišťoval nejméně od 14. století dřevěný most. Postupně získal kamenné pilíře. V letech 1931–2 jej nahradil betonový most podle projektu Dr. Ing. Z. Proška, který slouží dopravě dodnes.

Silniční most přes Malši v lokalitě zv. U Houdků. Nejstarší betonový most na našem území. Na jednom příčníku letopočet výstavby či uvedení (?) do provozu - 1913; u paty mostního oblouku 2019 - datum opravy a rekonstrukce. Obloukový, se zavěšenou železobetonovou mostovkou, kolmý bez křídel.

Telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou Slabošovka (35 m, 624 m n. m.) byl postaven r. 2002. Rozhledna měla původně stát na nejvyšším vrchu Slepičích hor Kohout; stavba tam však nebyla povolena. Vlastníkem společnost T-mobile. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 m.

Pozůstatek bývalé gotické tvrze z konce 13. století v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. Prvně písemně uváděna až v r. 1607.

Vysoce hodnotné barokní sousoší Nejsvětější Trojice na sloupu pochází z roku 1764. Autor není znám. Pouze baldachýn kryjící dílo byl doplněn při restaurování roku 2005. Sousoší je od roku 1958 památkově chráněno.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1767 z mušlového vápence, doplněného v některých částech jemnozrnným pískovcem. Postava světce je polychromovaná, oproti obvyklé ikonografii je světec prostovlasý, socha postrádá obvyklou palmovou ratolest a biret. Památkově chráněná je od roku 1958.

Profilovaný kamenný obdélný podstavec, v dolní části konkávně rozšířený, stojící na čtvercovém soklíku. Je zakončen segmentovou římsou s vrcholovou deskou, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého přibližně v životní velikosti znázorněná v tradičním pojetí. Datace nezjištěna.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí ve spodní části náměstí v parku vedle kašny, jihozápadně od budovy radnice. Světec v nadživotní velikosti, v obvyklém pojetí na architektonickém soklu, obehnaném kuželkovou balustrádou. Vytesána v roce 1726. Památkově chráněná.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.