Turistické cíle v okolí obce Netěchovice

nebo vyberte

Netěchovice

Jihočeský kraj,  České Budějovice  (CB)
Nalezeno celkem 166 záznamů, 2 / 14 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Březnice
Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.
 boží muka
410.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Záblatíčko
Pilířová boží muka na okraji vesnice, stojící u silnice, směrem na Záblatí. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.
 boží muka
470.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Pořežany
Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.
 boží muka sv. Jana Nepomuckého
353.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Týn nad Vltavou
Boží muka sv. Jana Nepomuckého jsou významná lidová architektura 18. století s výraznou krajinotvornou funkcí spojená patrně s válečnými událostmi poloviny 18. století. Opravena r. 2000. Souvisí i s ochranou proti povodni a vodních řemesel, jejichž je sv. Jan Nepomucký patronem. Památkově chráněno.
 Branovice
nová tvrz
tvrz, chátrající, nepřístupno, Jihočeský kraj, Dobšice
Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.
 Branovice
stará tvrz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dobšice
Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.
 Březnice
410.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Jihočeský kraj, Březnice
První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.
 Býšov
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Temelín
Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.
 Bzí
475.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihočeský kraj, Dolní Bukovsko
V barokní zámek byla kolem roku 1651 přestavěna starší tvrz. V r. 1754 byl přestavěn a upraven pro účely obývání vrchností. Později byl využíván státním statkem Hluboká. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví.
 Černice
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Sudoměřice u Bechyně
Lovecký zámeček nechal uprostřed bývalé obory postavit ve druhé polovině 18. stol. kníže Václav Paar. Koncem 18. stol. byl barokně upraven. Po 2. svět. válce se majitelem zámku staly státní lesy. Dnes je zámeček v majetku soukromé společnosti.
 Chřešťovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Chřešťovice
Na zámek byla v 16. stol. Kalenici z Kalenic přestavěna starší tvrz. V roce 1711 se stal majetkem Schwarzenbergů, kteří jej v roce 1719 nechali barokně upravit. Od 19.12.1994 je zapsán v ochranném pásmu národního památkového úřadu.
 Chřesťovice
393.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chřešťovice
Hradiště ve výrazně strategické poloze nad soutokem Vltavy a Chřešťovického potoka osídleno od doby bronzové až do vrcholného středověku. Zachoval se z něj pouze krátký úsek jednoho ze tří valů, chránících vstupní šíji z jihu a dvojice souběžných valů s příkopem, chránící západní svah ostrožny.