Turistické cíle v okolí obce Slavče

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).

Výšinné sídliště z doby bronzové (2000–800 př. n. l.) na ostrožně Kamenná věž. Místo bylo známé do poloviny 90. let 20. století jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, z něhož jsou dodnes patrné čtyři příčné valy lemované příkopy.

Kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista na vysokém hranolovém soklu. Umístěn na hřbitově ve východní části města u hrobů členů řádu servitů. Památkově chráněný.

Silniční kamenný most o třech obloucích přes Malši pod Římovem. Postaven v roce 1869 na místě starého dřevěného. Technická památka.

Silniční dvouobloukový most z roku 1867 přes Stropnici na cestě z Borovan do Trhových Svinů. Nákladně rekonstruován v roce 2006. V sousedství barokní socha sv. Jana Nepomuckého a památná lípa malolistá.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek byl r. 2011 staticky zajištěn. Můstek patří mezi nemovité národní kulturní památky.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek, který je neobvyklé konstrukce málo používaného šikmého křížení, byl r. 2011 staticky zajištěn. Je historickou památkou.

Hodnotný historický rozcestník. Kamenný válcový rozcestník, složený z dříku a záklopy. Pod záklopou vytesán nápis, dnes málo čitelný. Sloužil k dřívějšímu dopravnímu značení silniční sítě v místě křížení cest v 1. polovině roku 1846. Památkově chráněný.

Kamenný válcový rozcestník v jižní části náměstí z doby kolem poloviny 19. století. Původně stával u rybníka Štilec; na toto místo přestěhován v roce 1975.

Zaniklá středověká tvrz, jediná písemná zmínka z r. 1409 (rožmberská popravní kniha). Tvrz jako rezidence neměla dlouhého trvání, neboť již poč. 15. stol. sídlili majitelé na hradě Maškovci. Pak sloužila jako obydlí kaplanů. Koncem 17. stol. zbořena. Zbytky tvrze zarovnány před koncem 19. století.

Pseudorenesanční návesní síňová kaple z roku 1882. Není kulturní památkou.

Původní kaple zbořena v roce 1937 a téhož roku postavena současná novogotická kaple. Zděná stavba obdélného půdorysu s trojbokým závěrem na kamenném soklu, s nižší předsunutou předsíňkou a s hranolovou zvoničkou. Krytá sedlovou střechou s valbou a zvonička stanovou s makovicí a křížem.