Turistické cíle v okolí obce Čakovec

Původně hláska a zvonice byla postavena v letech 1549-77. Stavbu začal Hans Spatz. Spodní část je gotická, ochoz s kopulí renesanční. R. 1697 po požáru prodělala opravu a dostala svůj název. Má 7 zvonů, vysoká je 72 m a ochoz je ve výšce 46 m.

Renesanční letohrádek Rožmberků, v baroku několikrát rozšířený. První provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu r.1672. Josef Adam Schwarzenberg v l.1748-49 rozšířil o salu terrenu. Po r. 1756 budováno jižní křídlo. Poslední úpravy po pol.19. stol.

Zbořený dvůr se zámečkem na okraji obytné zástavby v Mladém, předměstské části Českých Budějovic. Známý pobytem následníka trůnu Ferdinanda d´Este, jenž tehdy velel budějovické 38. pěší brigádě. Brutálně zbořen. Na jeho místě nevkusná napodobenina jakéhosi zámečku. Nyní soukromý objekt, nepřístupný.

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.

Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.

Křížová cesta je tvořena klasicistními kapličkami jednotné podoby a je zakončena obdélnou kaplí Božího hrobu. Je rozmístěna kolem kostela Panny Marie Bolestné. Pochází z let 1836-1837. Památkově chráněná.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Tvrz nejasné podoby a historie přestavěná koncem 17. století budějovickými měšťany Puutschögly na barokní zámeček. Od r. 1736 majetkem města České Budějovice, od r. 1887 obce Doubravice. Obdélná patrová budova je dnes užívána k bydlení.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Bývalá tvrz, nyní fara (dům č. p. 28) má v severním křídle (bývalá sýpka) dochované pozdně gotické prvky (okenní ostění a portálek). Původně majetek rytířů Doudlebských z Doudleb. Přestavována v 18. století a po požáru v r. 1911. Nyní je majetkem církve.

Bývalý panský dvůr, jehož čtyři přízemní křídla obklopují prostorné čtvercové nádvoří. Má barokní podobu, starší renes. zdivo se snad zachovalo ve východním křídle (renesanční tvrz - Jindřich Častolár z Dlouhé Vsi v letech 1575-1579; zanikla při barokních přestavbách na panský dvůr). Nepřístupný.