Turistické cíle v okolí obce Holašovice

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl r.1265 založen Přemyslem Otakarem II. Kostel je bazilikálním trojlodím,s táhlým pětibokým presbytářem se sakristií na jihu, severní strana příčné lodi s barokní předsíní, po severní straně barokní kaple. K jižní straně přiléhá klášter s ambitem.

Klášter kapucínů s kostelem dala vybudovat v l. 1615-21, císařovna Anna Tyrolská. R. 1786 za reforem Josefa II. zrušen, v l. 1788-1950 sloužil vzdělávání kněží. V l. 1843-44 klasicistně přestavěn. R. 1986 v kostele zřízena koncertní síň O. Jeremiáše. Budovy býv. kláštera užívá Jihočeská univerzita.

Zřícenina pavlánského kláštera v Kuklově (Kugelweitu či Kuklvejtu), založeného 5. 4. 1495 a zaniklého po polovině 16. století. Objekty kláštera dnes prorůstá zástavba vsi.

Klášter postavený v letech 1888–1900 na tehdejším předměstí Českých Budějovic Kongregací bratří Nejsvětější Svátosti, zvanou podle svého zakladatele V. K. Petra petriny. Původní továrna na lišty byla postupně přestavěna, přičemž se zejména v interieru kostela uplatnil beuronský sloh.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Koněspřežná železniční dráha České Budějovice-Linz (128,7 km) byla vybudována v l. 1825-1830 (arch. F. A. Gerstner), r. 1872 byla nahrazena parostrojní železnicí. Památkami po koněspřežné dráze u Velešína jsou bývalá přepřahací stanice a hostinec Veselka - Holkov a dva kamenné můstky / propustky.

Kostel Jména Panny Marie na Lomci postaven v letech 1695–1672 za přičinění Filipa Em. Buquoye zednickým mistrem J. Hablesreuterem. Architekt není znám. Později byla přistavěna sakristie a schodišťová vížka, dále byla zřízena kruchta.

Gotický dvoulodní kostel se čtvercovým presbytářem, sakristií a věží (stará z r. 1575 zbořena r. 1897; nová z r. 1901), ohrazený kamennou zdí. Připomínán ve 14. století, z něhož zachována řada hodnotných stavebních konstrukcí. Přestavby r. 1525 a 1575. Barokně upravován r. 1730. Památkově chráněn.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.