Turistické cíle v okolí obce Holašovice

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Městská vodárenská věž. Původně barokní stavba z let 1721 - 24; zajišťovala vodu pro Samsonovu kašnu. Přestavěna r. 1882 v neogotickém slohu, na věž osazena válcová nádrž a nynější dlátková střecha. Sgrafito na východním průčelí s městským znakem. Jedna z nejvýznamnějších technických památek města.

Nízká zděná stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a lidovou plastikou "Leciána" na vrcholu štítu v průčelí. Pochází z roku 1875 - letopočet ve štítu vodojemu. Vnitřek jednoprostorový, bez vybavení a je zaklenut valenou klenbou. Technická památka.

Předměstský dvůr, sloužící jako šlechtické a později vrchnostenské sídlo. Pův. z 2. poloviny 14. stol., přestavěn v 19. stol. Reprezentativní část byla v patrovém severozápadním nároží. Zachovány klenuté prostory a v patře barokní a klasicistní štuky. Soukromý majetek.

Výklenková boží muka, zděná, hranolová na čtvercovém půdorysu, ukončená stanovou střechou s kovaným křížem. V čelní stěně nad sebou dvě niky. Z konce 18. století, snad současná s barokní přestavbou mor. špitálu s kaplí Nejsvětější Trojice v letech 1763 - 66. Kulturní památka. Nově opravená (2019).

Výklenková kaple stojící při silnici I/20 nedaleko obce. Obdélného půdorysu, se zdobným obloučkovým štítem, menší nikou ve štítě a velkým výklenkem na čelní straně. Z 1. poloviny 19. století - datována 1812. Mimořádná ukázka barokní drobné sakrální architektury. Nejstarší svého typu na území Blat.

Menší výklenková kaple na východním okraji bývalé vsi, nyní předměstí Českých Budějovic. Zděná, omítaná na obdélném půdorysu, ve středu průčelí s výklenkem (nikou), uzavřeným kovanou ozdobnou mříží. Horní část s volutovým štítem, vrcholícím trojúhelným zakončením; krytá sedlovou taškovou stříškou.

Výklenková kaple stojí na západním okraji vsi na rozcestí nedaleko rybníka Hlásný. Datována do r. 1832. Zděná hranolová stavba na mírně rozšířeném soklu. V průčelí je prolomena nika, krytá železnou mříží. Vrcholí segmentově prohnutou korunní římsou s obloučkovým odstupňovaným štítem s božím okem.

Klasicistní výklenková kaple z přelomu 18. a 19. století stojící u kruhového objezdu. Druhá ze tří památkově chráněných výklenkových kaplí v katastru obce. Zděná omítnutá hranolová na obdélníkovém půdorysu, se dvěma shodnými protilehlými výklenky s výzdobou na delších stranách. Památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple z 1. poloviny 18. století. Třetí ze souboru tří památkově chráněných výklenkových kaplí v katastru obce. Stojí jižně za obcí u silnice na Plav nedaleko kruhových přivaděčů na budoucí dálnici D3. Památkově chráněná.