Turistické cíle v okolí obce Radošovice

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Kašna stojí na exponovaném místě lhenického náměstí. Byla vybudována na počátku 19. století (uváděn letopočet 1800). Kamenná kašna čtvercového půdorysu na jednostupňové podestě; na středním pilíři je umístěna socha našeho nejvýznamnějšího panovníka - císaře Karla IV. Není kulturní památkou.

Původně gotický kostel sv. Mikuláše byl založen spolu s městem České Budějovice ve 13. stol. Dnešní barokní podobu získal v 17. st., po velkém požáru, kdy byl vážně poškozen. Od r. 1748 slouží jako biskupská katedrála. Sluneční hodiny na jižní straně kostela jsou z r. 1850. Kostel je trojlodní.

Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl r.1265 založen Přemyslem Otakarem II. Kostel je bazilikálním trojlodím,s táhlým pětibokým presbytářem se sakristií na jihu, severní strana příčné lodi s barokní předsíní, po severní straně barokní kaple. K jižní straně přiléhá klášter s ambitem.

Klášter kapucínů s kostelem dala vybudovat v l. 1615-21, císařovna Anna Tyrolská. R. 1786 za reforem Josefa II. zrušen, v l. 1788-1950 sloužil vzdělávání kněží. V l. 1843-44 klasicistně přestavěn. R. 1986 v kostele zřízena koncertní síň O. Jeremiáše. Budovy býv. kláštera užívá Jihočeská univerzita.

Zřícenina pavlánského kláštera v Kuklově (Kugelweitu či Kuklvejtu), založeného 5. 4. 1495 a zaniklého po polovině 16. století. Objekty kláštera dnes prorůstá zástavba vsi.

Klášter postavený v letech 1888–1900 na tehdejším předměstí Českých Budějovic Kongregací bratří Nejsvětější Svátosti, zvanou podle svého zakladatele V. K. Petra petriny. Původní továrna na lišty byla postupně přestavěna, přičemž se zejména v interieru kostela uplatnil beuronský sloh.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Kostel Jména Panny Marie na Lomci postaven v letech 1695–1672 za přičinění Filipa Em. Buquoye zednickým mistrem J. Hablesreuterem. Architekt není znám. Později byla přistavěna sakristie a schodišťová vížka, dále byla zřízena kruchta.

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Gotický dvoulodní kostel se čtvercovým presbytářem, sakristií a věží (stará z r. 1575 zbořena r. 1897; nová z r. 1901), ohrazený kamennou zdí. Připomínán ve 14. století, z něhož zachována řada hodnotných stavebních konstrukcí. Přestavby r. 1525 a 1575. Barokně upravován r. 1730. Památkově chráněn.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.