Turistické cíle v okolí obce Olešnice

Hodnotná socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněná), vytesaná z pískovce v životní velikosti v letech 1730-1740 s umělecky hodnotným žulovým podstavcem. V obrubě je novodobě osazeno železné kované zábradlí s vrátky. Přesto, že autor není znám, je dokladem uměleckého umu a citu tehdejších umělců.

Barokní socha světce v parčíku jihozápadně od vstupu do kostela sv. Mikuláše. Stojí na členěném architektonickém soklu s oválnou kartuší. Figura světce je vytesána v kontrapostu v mírně podživotní velikosti; zobrazen je v typickém oblečení a s obvyklým atributem. Pochází z 18. století.

Vrcholně barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence nechal v roce 1735 vytvořit představený augustiniánského kláštera v Borovanech František Plank. Autor plastiky je neznámý. Na místě stojí kopie, originál je v areálu zámku v Borovanech. Socha je památkově chráněná od dubna 2005.

Barokní socha světce z pískovce v mírně podživotní velikosti. Stojí na zdobeném čtyřbokém hranolu s volutovým podstavcem na okraji mostu přes řeku Stropnici. Pochází z 1. čtvrtiny 18. století, v invokaci chronogram 1725. Památkově chráněná.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na volutovém podstavci v malém parčíku na křižovatce cest. Postavena místním farářem roku 1775. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad sochy světce v lidovém prostředí - obliba jeho kultu v 18. století. Památkově chráněná.

Socha z mušlového vápence na rozcestí ve vyvýšené jižní části vesnice. Pochází z roku 1767 - letopočet je vytesán v zadní části sochy světce nad podstavcem. Vytesána v životní velikosti, klasickém postoji v kontrapostu a oděna v typickém šatu. Obehnána kuželkovou balustrádou; na boku almužní sloup.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly vzniklo pravděpodobně mezi lety 1730–1740. Jeho autorství není jisté, dle podobnosti se stylem M. F. Jäckela je připisováno regionálně významnému sochaři Josefu Dietrichovi. Sousoší tvoří jednu z dominant náměstí a je od roku 1958 památkově chráněno.

Sousoší významně dotváří nástupní prostor k hlavnímu vchodu do kláštera a sousedního klášterního a farního kostela sv. Petra a Pavla. Na podstavci s podnoží a římsou je vztyčen kamenný kříž s krucixem a sochou P. Marie Bolestné. Kolem je kamenná balustráda. V kartuši na podstavci letopočet 1751.

Dřevěná studánka s kamennou nádržkou a oplechovanou sedlovou stříškou. Stojí nad pramenem sv. Anny, podle pověsti z roku 1556 s léčivou vodou. Nedaleko nad ní stojí ve svahu pod silnicí výklenková kaple sv. Anny.

Ve svahu pod silničkou u potůčku nedaleko výklenkové kaple sv. Voršily. Studna na prameni z betonových skruží, z níž přebytečná voda vytéká trubkou do potůčku. Pramen dal podnět k vzniku lázní sv. Voršily po r. 1685, které později postupně zcela zanikly. Poslední doložená investice r. 1721.

Tvrz připomínaná poprvé roku 1411 prošla v 16. století důkladnou renesanční přestavbou. Od roku 1633 sloužila hospodářským účelům, po II. světové válce zchátrala až ke zřícení severního křídla a současné devastaci ostatních částí objektu.