Turistické cíle v okolí obce Vidov

Dřevěná zvonice stojí u silnice procházející vsí při čp. 5 a 63. Ojedinělá stavba se čtyřmi vysokými dřevěnými hranolovými sloupy, nesoucími nízkou nástavbu, pobitou kolem dokola prkny. Na ní stojí zúžená cibulovitá šindelová střecha, podepřená dřevěnými sloupky, v podestě jsou zavěšeny dva zvony.

Zevně barokní dům na starších základech tvoří část severní fronty Linecké ulice u bývalého hřbitova kolem kaple sv. Martina. Objekt téměř trojúhelného půdorysu na západě zakončuje výklenková kaple s velkým krucifixem. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zde funguje pension.

V centru města na hlavní, Masarykově třídě je na historickém domě čp. 38 pamětní deska Jana Kostohryze, posledního velitele 311. perutě RAF, který v tomto domě prožil dětství a mládí. Deska odhalena v roce 2016.

Původně raně barokní fara ze 17. století, s pozdějšími úpravami a hospodářským zázemím při kostele Zvěstování Panně Marii. Nepřístupná.

Bývalý panský dvůr, jehož čtyři přízemní křídla obklopují prostorné čtvercové nádvoří. Má barokní podobu, starší renes. zdivo se snad zachovalo ve východním křídle (renesanční tvrz - Jindřich Častolár z Dlouhé Vsi v letech 1575-1579; zanikla při barokních přestavbách na panský dvůr). Nepřístupný.

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Patrová obytná budova fary, jejíž starší jádro pochází z poloviny 16. století. Přestavěna v roce 1749 a naproti ní nalevo od vjezdové brány postaven patrový špýchar. Další úpravy kolem poloviny 19. století. Hospodářské objekty z konce 19. a poč. 20. století. Areál fary památkově chráněn.

Barokní, pův. renesanční fara s hospodářským areálem. Písemně doložena již k r. 1290. Budova fary je jednopatrová, krytá valbovou taškovou střechou. Hospodářský areál doplňuje budova stodoly, maštale, základy někdejší stodoly a ohradní zeď s bránou a brankou na jihu a ohradní zeď s bránou na severu.

Dvoukřídlá patrová budova s průjezdem, doplněná přízemními hospodářskými budovami uspořádanými kolem obdélného dvora. Patrně z konce 18. stol. s přestavbami v 19. a 21. stol. Při plošném průzkumu far v Jihočeském kraji r. 2020 hodnocena jako hodnotná a cenná stavba a doporučena k památkové ochraně.

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Jednopatrová budova s valbovou střechou a s cennými interiéry. Její stáří sahá patrně až do 17. století. Na místě hospodářské budovy na severní straně byla přistavěna nová část podobná té původní, takže tvoří jednotný celek. Památkově chráněná.

Budovy rodinného domu a fotoatelieru rodiny Seidel na Plešivci. Fotozávod, převzatý od vdovy po prvním krumlovském fotografovi Zimmerovi, se řízením osudu stal unikátnně dochovaným archivem fotografií z blízkého i vzdálenějšího okolí města ze závěru 19. a I. poloviny 20. století.