Turistické cíle v okolí obce Nové Strašecí

Gotický kostel sv. Václava byl založen benediktiny v předhusitské době jako součást zaniklé vsi Ovčáry, první zmínka je až roku 1465. Opraven a znovu vysvěcen byl v roce 2004. Dnes v něm je expozice vinařství na Slánsku.

Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století. Vybudován v místě staršího kostela románského původu zničeného požárem r. 1884. V sousedství historická dřevěná zvonice ze 16. stol.

Původně gotický farní kostel, poprvé připomínán 1352. Kostel byl upraven v roce 1826, tehdy byla prodloužena loď a přistavěna byla sakristie. Zařízení pochází většinou z 19. století.

Barokní kostel nahradil v obci starší farní kostel (kostel v obci prvně zmiň. r. 1315, vyhořel někdy po r. 1705). Nový kostel byl postaven v l. 1758–1773, patrně podle návrhu stavitele Františka Ignáce Prée. Kostel byl opraven r. 1994. Vnitřní zařízení pochází převážně z obd. výstavby kostela.

Barokní kostel římskokatolické církve byl postaven na místě pův. gotického kostelíka v letech 1780–1783 mistrem J. Cikanem z Bud. Kostel má cenný původní krov z r. 1782. R 1980 havarijní stav kostela, od r. 2001 v rekonstrukci. Zajímavostí jsou rokokové lavice. R. 2007 vysvěcen nový zvon.

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

Pouze zbytky valů a příkopy zbyly po tvrzi, která byla zřejmě sídlem vladyků z Kozojed. Měla zajímavé opevnění, ve kterém byl začleněn i vodní pramen se zbytky hrází. V 19. st. byla většina materiálu rozebrána na stavbu domků.

Rozhledna (35 m, 456 m n. m.), která byla společně s turistickou chatou postavená r. 1930 Klubem československých turistů. Projekt vytvořil arch. Jaroslav Beránek. Po r. 1948 byl objekt znárodněn a začal sloužit hlavně jako restaurace. R. 2008 byla provedena rekonstrukce interiéru rozhledny.

Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.

Jednoduchý kříž pochází z roku 1834. Stojí u posledních rodinných domků, kde se silnice rozdvojuje směrem do Kladna. Na vrcholu pilíře stojí řecký kříž a na něm symbol kalicha. Kříž je v bílé barvě.

Kamenný kříž pochází z r. 1834. Je umístěn na hranolovém podstavci kónického tvaru. Podstavec sestává z nižšího soklu a pokračuje hranolovým dříkem kónického tvaru a z římsové hlavice. Na hlavici umístěn sokl s řeckým křížem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.