Turistické cíle v okolí obce Nové Strašecí

První zmínka o tvrzi je z r.1522. Jan Josef Valdštejn r.1728 na místě tvrze vystavěl barokní zámek. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Dnes součást krušovického pivovaru.

Gotická tvrz, prvně doložená r. 1402 a od 17. stol. sloužící jako sýpka, stála v kyšickém poplužním dvoře až do r. 1989. Tehdy byla se všemi dalšími objekty dvora zbořena a na jejím místě vznikl nový účelový, výrobní a obchodní areál soukromé společnosti.

Roku 1592 zde císař Rudolf II. vystavěl renesanční letohrádek. O půl století později poškozen za třicetileté války. Přestavěn v raně barokním stylu. V r. 1918 se stal majetkem státu. Po novobarokní úpravě slouží jako letní sídlo prezidenta republiky.

Manský (poplužní) dvůr byl založen již v 13. století spolu s obcí jako královský majetek. Nejdřív vypálen za husitských válek, obnoven a znovu do základů vypálen v r. 1632. Poté znovu povstal z popela (rod Drchkovských - do r. 1879) a existuje jako Lidický dvůr podnes. Soukromý majetek.

Ocelová rozhledna (35 m, 410 m n. m.) byla postavena r. 2008 společností T-Mobile, veřejnosti byla zpřístupněna r. 2009. Jedná se o typizovaný stožár – vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou. Nabízí vyhlídku na České středohoří a horu Říp, při dobré viditelnosti je vidět Ještěd.

Pozůstatky hradiště z pozdní doby bronzové, část nálezů keramiky pochází i z pozdní doby halštatské. Západní část vrcholové plošiny je oddělený 100 metrů dlouhým opukovým valem, hradiště má plochu cca 1,5 hektaru.

Kovová telekomunikační věž a rozhledna z roku 2001 o celkové výšce 36 m byla postavena společností Telefonica O2 v nadmořské výšce 524 m n. m. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm s 98 schody.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Fragmenty tvrze. Již r. 1219 se zmiňuje Přibyslav z Malíkovic a r. 1349 Ctibor z Malíkovic. R. 1418 se v majetku Buška z Malíkovic prvně uvádí tvrz. V 16 stol. ji koupil a renesančně přestavěl Gothard F. Žďárský. R. 1599 připojena Valdštejny k panství Smečno a sloužila již jen hospodářským účelům.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Ukázka kamenické práce místního původu. Pochází z roku 1674. Toskánský sloup vysoký asi 4 m. Sloup tesaný z pískovce, zakončen toskánskou hlavicí, dole patkou. Na podstavci stojí drobná plastika P. Marie s Ježíškem na levé ruce. Sloup památkově chráněn od r. 1967.