Barokní kostelík z roku 1765 funkčně nahradil staršího předchůdce, doloženého roku 1363. Bezvěžová jednolodní stavba s dominantním průčelím, jejíž fasády využívají kontrastu mezi omítanými články a režným zdivem, je obklopena dosud funkčním hřbitovem.
Gotický kostel z první poloviny 14. stol. Kostelní hřbitov sloužil do r. 1927. U kostela dřevěná zvonice z roku 1717. Kompletní opravou prošel kostel r. 1903-4, od té doby byl však kostel několikrát vykraden a interiér zničen.
Barokní kostel sv. Mikuláše ve Třtici byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století podle plánů Fr. I. Prée na místě gotické stavby zničené za husitských válek. Současná podoba pochází z r. 1840. Vnitřní zařízení novogotické z 19. stol., jediný dochovaný zvon z r. 1607. Od r. 1999 kostel nevyužíván.
Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.
Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.
Kostel sv. Petra a Pavla v Hořešovicích byl původně postaven jako gotický ve 14. století, roku 1717 byl barokně přestavěn a na počátku 20. století byl opraven. Kostel je jednolodní, obdélný, plochostropý, presbytář na východní straně je zaklenut valenou klenbou
Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.
Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.
Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.
V září 1925 položen a vysvěcen základní kámen. V roce 1927 posvěceny nové zvony a 25. září 1927 byl nově vystavěný kostel vysvěcen pražským arcibiskupem Kordačem. Kostel vystavený v byzantském slohu je jednolodní bez podpěrných sloupů.
Původně gotický kostel ze 14. stol. (zachován gotický presbytář), v r. 1744 přestavěn barokně, snad podle Ignáce Kiliána Dienzenhofera. Empírová věž přistavěna v roce 1832.
Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.
kostel sv. Prokopa 
