Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Třeboradice

Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Unikátní kulový plynojem byl postaven r. 1931 a zprovozněn o rok později. Po těžkém poškození v závěru 2. světové války r. 1945 našel po opravě od r. 1949 nové využití jako pracoviště laboratoře vysokých rychlostí a vědeckým účelům slouží dodnes.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

Raně barokní šestiboké palazzetto postavené r. 1696 Františkem Helfridem z Kaiserštejna. Přestavěn Lichtenštejny v pozdně empírovém slohu a zvýšen o patro. Novorenesančně upraven v r. 1864.

Objekt vzniklý scelením několika původně gotických domů v západní frontě horního Malostranského náměstí. Po bitvě na Bílé hoře je získal kníže Karel z Lichtenštejna, později sídlem různých vojenských i civilních úřadů. Krátkodobě majetkem Ledebourů.

Kamenná litopunkturní stéla pražského jemněhmotného energetického systému, materiálem je slivenecký mramor. Stéla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944).

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.

Tvrz přestavěná na zámek poprvé připomínaná r. 1403, kdy ji vlastnil Prokop Krukner. R. 1409 získal tvrz Mikuláš z Újezda a provedl přestavbu v gotický věžovitý objekt. Přestavěna počátkem 17. stol. v renesanční zámek, dnešní vzhled výsledkem barokní přestavby Antonia Porty z r. 1679.

Palác Krajířů z Krajku, vrcholně renesančně přestavěn Pernštejny. Lobkowiczové vlastnili palác v l. 1628–1948. V l. 1651–68 upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. Dnes muzeum provozované rodinou Lobkowiczů.