Turistické cíle v okolí obce Hřebečníky

Nepatrné zbytky loveckého hrádku z roku 1240, postaveného na příkaz Václava I. Jednalo se o přechodný typ mezi hradištěm a hradem. Po požáru v roce 1420 se stal zříceninou.

Biskoupecká rozhledna byla zřízena roku 2019 z vyřazené konstrukce Hasičského záchranného sboru. Je vysoká 13 metrů a přístup na ni vede po žebříku s 29 schody. Je volně přístupná od dubna do října.

V lese nedaleko hájovny Na Kokrdech došlo pravděpodobně roku 1620 k vojenskému střetnutí stavovského vojska s císařskou armádou. Dokazují to relikty zemního opevnění dodnes patrné v lese. O bitvě i bojišti máme dosud málo informací.

Čertova skála neboli Čertovka je přírodní neupravovaná skalní vyhlídka nedaleko Zbiroha. Poskytuje vyhlídku především jižním a jihozápadním směrem. Místo je součástí oblíbeného turistického okruhu.

NPR Chlumská stráň ochraňuje svahové a suťové porosty na pravém erozním břehu řeky Berounky a potoka Radubice. Stromové patro je tvořeno významným společenstvem tisu červeného, dále pak reliktními bory a kulturními porosty. Na vodní prostředí je vázán výskyt mloka, ropuchy, ještěrky nebo zmije.

Barokní zámek, původně tvrz z r. 1447. Kolem r. 1609 tvrz přestavěna na pravděpodobně renesanční zámek. Ten koupil r. 1764 ústav šlechtičen, který zámek v l. 1766–68 přestavěl na trojkřídlou pozdně barokní budovu. R. 1820 jižní křídlo vyhořelo.

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.

Barokní stavba z r. 1781, vystavěna cisterciáky z kláštera Plasech. Po zrušení kláštera továrna, hostinec, tiskárna, pošta a obydlí pro chudinu. Od r. 1936 muzeum. Dnes jsou zde historické a přírodovědné expozice muzea T.G.M.

Hospodářský dvůr plaského kláštera, postaven roku 1725 opatem Evženem Tyttlem na místě staršího hospodářského dvora, který patřil ke hradu Krašov.

Roubený obytný dům s nejstarší částí ze 16. st. je ukázka lidové architektury bohatších usedlostí navazující na středověké tradice ve středních Čechách. Dnes slouží jako skanzen s expozicí selské domácnosti, hospodaření, řemesel a lidových zvyků.

Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.

Skromné pozůstatky objektu na vrchu Hradišti, o níž historické prameny mlčí, ale archeologický průzkum v letech 1831–1833 potvrdil, že na této již v pravěku osídlené lokalitě stávala středověká stavba, nejspíš vypálená za husitských nepokojů.