Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Horní Počernice

První kostel stál v Líbeznicích již před r. 1380. V roce 1788 byl zbourán a v letech 1788 – 95 postaven nový kostel v barokním slohu. Jednolodní obdélníková stavba se čtvercovým presbytářem. Průčelí stavby vévodí kostelní věž.

Novorománský kostelík sv. Martina postavený po roce 1863 na místě původního kostela z roku 1352, poškozeného za třicetileté války.

Původně gotický kostel sv. Martina pochází z r. 1352. Barokně přestavěn r. 1700. Ve věži pozdně gotický zvon z r. 1479. Koncem 20. století důkladně vykraden. Ve hřbitovní zdi barokní brána s pilastry a volutovým štítem.

Původně románský kostel postavený před rokem 1187 v osadě, rozdělené ve 13. století staroměstskými hradbami. Ty se těsně přimkly ke kostelu, což mu dalo přízvisko. Ve II. polovině 15. století přistavěny boční lodi, po zrušení 1784 přestavěn na obytný dům. Obnoven pro evangelíky K. Hilbertem 1905–06.

První zmínka o kostele sv. Michaela Archanděla je z r. 1222. Dříve stál na dnes již zaniklém hřbitově. U kostela stojí dřevěná barokní zvonička ze 17.st, se zvonem z r. 1482. Na okolním pozemku se z dřívějších dob zachovalo několik náhrobků. Nynější novorománský vzhled pochází z 2. poloviny 19. st.

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.

Na místě vlastnického kostela z 12. stol. postaven gotický ve 3. čtvrti 14. stol. Kolem roku 1400 rozšířen o severní loď. Renesanční úpravy, barokní přestavba 1717–22. Zrušen 1787, o tři léta později obnoven jako evangelický. Regotisován 1914–5.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Barokní kostel sv. Mikuláše je jednolodní orientovaná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a věží. Byl postaven r. 1704 na místě starší stavby patrně již románského původu. Prošel několika úpravami, z nichž nejrozsáhlejší byla r. 1896. Oltářní obraz ukradený r. 1988 nahrazen r. 2001 novým.

Původně snad románský kostel, připomínán však až roku 1350. V roce 1767 radikálně barokně přestavěn. V 19. století přistavěna nová sakristie. V interiéru dochovány gotické fragmenty.

Gotický kostel zbudovaný z románské rotundy obce Krušina z 11.st. byl poničen při bitvě o Vyšehrad r. 1420, poté Švédy roku 1648 (ze zdiva dodnes trčí dělové kule). Stavbu opravili roku 1650 jezuité, ale v následujícím století sloužil i jako sklad střelného prachu.Při kostelu stojí barokní zvonice.