Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Horní Počernice

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.

Původní kostel pochází asi z 12.st. Vzhledem k jeho špatnému stavu byl r.1770 zbourán a na jeho místě r.1773 byl vystavěn kostel nový ve stylu pozdního baroka. Opravami prošel v letech 2005–2006.

Farní kostel sv. Prokopa z let 1863–1864 na místě staršího kostela stejného zasvěcení ze 14. století. Boční kaple Panny Marie je bývalý presbytář staršího kostela, uchovala si křížovou klenbu.

Kostel stojí na místě, kde byl postaven r. 1352 románský kostelík a přibl. od r. 1735 barokní kostel. Současný kostel (arch. K. Scheiner) dal postavit v novorománském stylu r. 1875 Filip Schoeller, majitel čakovického zámku. R. 1904 přistavěna boční kaple (arch. K. Hilbert). Výzdoba K. Klusáček.

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.

Původní německý luteránský kostel z let 1611–14 se po roce 1624 stal součástí paulánského kláštera. S ním byl roku 1784 zrušen a nadále účelově využíván (mincovna). Od roku 1863 obnovován pro evangelíky (postupně do roku 1950), jimž slouží dosud.

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.

Kostel sv. Terezie od Dítěte Ježíše vznikl v letech 1997-2000 přestavbou kaple téhož zasvěcení z r. 1936. Ve věžičce nese tři zvony a zvonkohru. Je součástí komplexu ústavu salesiánů Dona Bosca, římskokatolické kongregace zaměřené na výchovu mládeže. Kostel je farním pro Kobylisy a Troju.

Novorenesanční basilika, postavená v letech 1875–85 podle projektu Viktora Barvitia. Nejvýznamnější sakrální objekt v tomto slohu na dnešním území Prahy nahradil původní smíchovský kostelík sv. Filipa a Jakuba, který nepostačoval potřebám tehdejšího samostatného města.