Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Horní Počernice

Původně kostel sv. Ambrože františkánského kláštera zrušeného Josefem II. Roku 1806 odsvěcen a po 7 let přestavován na celnici v empírovém stylu. Strohé fasády se střídmým dekorem, portikus s masivními dórskými sloupy.

Komplex kostela a kapucínského kláštera byl postaven v letech 1638-53. Klášter zrušen 1795, nahrazen Josefskými kasárnami (dnes slupka obludného nákupního ráje). Mniši se ke kostelu vrátili 1833 a přestavěli si vedle něj stojící barokní domek na hospic. S přestávkou 1950-91 zde působí dodnes.

První zaalpský klášter klarisek, založený Anežkou Českou před 1233. Od pol. 13. stol. dvojklášter (příchod minoritů). Poničen za husitských válek, částečná obnova za dominikánů (1556–1626), barokní obnova v 18. století. Zrušen 1782, ohrožován asanací koncem 19. století. Obnova v letech 1900–86.

Mateřský klášter jediného původem českého církevního řádu vznikl na staroměstském konci tehdejšího Juditina mostu v polovině 13. století. Současné převážně barokní a novobarokní stavbě dominuje kostel sv. Františka z Assisi, první velká centrální stavba českého baroku (projekt J. B. Mathey).

V místě bývalého špitálu a bratrského sboru si milosrdní bratři postavili v letech 1620–1753 klášter s nemocnicí. Objekty původního špitálu zcela zanikly, klášterní kostel vznikl na místě bratrského sboru s minimálním využitím jeho konstrukcí. Další přestavby nemocničních křídel ve 20. století.

Klášter založený 1232 snad v místě dvorce s kostelíkem. Chrám v dnešní poloze postaven mezi 90. lety 13. stol. a 70. lety 14. věku (snad 1291–1374). Obnova po požáru 1689 dokončena 1702 v barokních formách. Další úpravy po požáru 1754 a v 19. století. Klášterní budovy obsahují řadu gotických prvků.

Původně gotický klášter s kostelem sv. Tomáše Apoštola byl přestavěn ve vrcholném baroku Kiliánem Ignácem Diezenhoferem. Interiér kostela vyniká freskami V. V. Reinera, obrazy K. Škréty, P. P. Rubense, nebo sochami F. M. Brokoffa.

Farní chrám z l. 1232-63, gotic. přest. v 14. st., Karel IV. mu věnuje hlavu sv. Havla. Kázal zde Jan Milíč z Kroměříže, Jan Hus, Jan Nepomucký. Barok. přest. (Bayer, Orsi, Santini), sloučen s klášterem karmelitánů (zruš. 1786). Hrob Karla Škréty.

Klášter založený pro benediktiny slovanského jazyka Karlem IV. roku 1347. Po příchodu španělských mnichů roku 1636 barokní úpravy. Velkolepá přestavba v beuronském slohu z let 1880-90 většinou zanikla náletem v únoru 1945, poté novodobé rekonstrukce včetně betonových chrámových věží (F. M. Černý).

Barokní budova z r.1688–96, postavená na románských, gotických i renesančních základech řádem pavlánů (paulánu), kteří po Bílé hoře získali nedaleký kostel sv. Salvátora. Klášter zrušen 1784. Sochy na průčelí od Matěje Václava Jäckla z roku 1696.

Jeden ze šesti klášterů, vzniklých v rámci vysazení Nového Města pražského Karlem IV. Komunita zanikla během 16. století, obnovena po třicetileté válce (1669), definitivně zrušena 1783. Klášter sloužil armádě, kostel upraven novogoticky 1858–63. Dnes pravoslavný chrám Narození Přesvaté Bohorodice.

Kostel postavil postaven jako součást kláštera trinitářů v letech 1708–1713. Stavbu podle projektu Ottavia Broggia realizovali Kryštof Dientzenhofer a Johan Georg Aichbauer. Klášter zrušen za Josefa II. a zbořen v roce 1899.