Turistické cíle v okolí obce Podbořánky

Gotický kostel postavený před polovinou 14. stol. (první zmínka 1358). V l. 1730–1732 objednal opat plaského kláštera Evžen Tyttl přestavbu kostela ve stavebnímn stylu barokní gotiky u dvorního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavitelem O. Kondel.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.

Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.

Kostel sv. Vavřince byl postaven v pseudogotickém stylu v 19. století na místě staršího svatostánku, připomínaného jako farní roku 1356 a také 1680. Jeho dipozice je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem na východní straně.

Kostel sv. Vojtěcha na severním okraji obdélné návsi v Krtech, vsi poprvé připomínané roku 1227, je původně raně barokní, postavený roku 1682. Roku 1737 byl přestavován a roku 1931 opravován.

Kostel sv. Vojtěcha je původně gotický z doby kolem roku 1300, ve 14. století uváděn jako farní. Barokně byl přestavěn v letech 1701 a 1788. Dnes má vytlučená okna a chátrá. Kostel je obdélný s pravoúhlým závěrem a sakristií na severní a hranolovou věží na jižní straně.

Jednolodní barokní kostel z r. 1754 na podlouhlé návsi. V ose přiléhá k lodi na západě hranolová věž, na východě presbytář a sakristie. Vnitřní zařízení barokní.

Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.

První zmínka o tvrzi je z r.1360. Roku 1620 se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu.