Turistické cíle v okolí obce Senomaty

Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.

Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.

Kostel sv. Vojtěcha je původně gotický z doby kolem roku 1300, ve 14. století uváděn jako farní. Barokně byl přestavěn v letech 1701 a 1788. Dnes má vytlučená okna a chátrá. Kostel je obdélný s pravoúhlým závěrem a sakristií na severní a hranolovou věží na jižní straně.

Barokní kostel nahradil v obci starší farní kostel (kostel v obci prvně zmiň. r. 1315, vyhořel někdy po r. 1705). Nový kostel byl postaven v l. 1758–1773, patrně podle návrhu stavitele Františka Ignáce Prée. Kostel byl opraven r. 1994. Vnitřní zařízení pochází převážně z obd. výstavby kostela.

Jednolodní barokní kostel z r. 1754 na podlouhlé návsi. V ose přiléhá k lodi na západě hranolová věž, na východě presbytář a sakristie. Vnitřní zařízení barokní.

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.