Turistické cíle v okolí obce Sýkořice

Kostel uváděn jako farní v l.1344–51 (podle nedochovaného dokumentu již 1158). Přestavěn 1553. Vypálen Švédy v roce 1639, obnoven 1640. Do dnešní podoby přestavěn 1837–40.

Pozdně gotický jednolodní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v letech 1585–1588 italským stavitelem Valentinem. Rozšířen v r. 1600. Uchoval si řadu pozdně gotických detailů.

Kostel postaven podle návrhu ing. J. Novotného. Základní kámen nového kostela posvěcen roku 1931. Kostel novodobý s věží v průčelí, plochostropý. Na průčelí umístěn reliéf Krista od Jaroslava Volfa.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Děkanský chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol., poničen za husit. válek r. 1422, trojlodí po přestavbě na přelomu 15. a 16. stol. Upraven J. Mockerem v l.1885–96. Uvnitř kamenná kazatelna z r. 1504 od Matyáše Rejska a cyklus fresek z přelomu 14. a 15. stol.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.

Kostel založen spolu s městem ke konci 13. stol., až do 16. stol. obklopen hřbitovem. V pol. 16. stol. přestavěn a koncem téhož stol. vyhořel. Obnoven a v 2. pol. 17. stol. postavena nová zvonice. V letech 1903 až 1907 větší opravy.

Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již r. 1003. Kníže Jaromír zde nechal vybudovat kapli. Na jejím místě pak byl postaven románský kostel sv. Jan Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Kostel prošel barokní úpravou v letech 1747-1742