Turistické cíle v okolí obce Sýkořice

Gotická tvrz, prvně doložená r. 1402 a od 17. stol. sloužící jako sýpka, stála v kyšickém poplužním dvoře až do r. 1989. Tehdy byla se všemi dalšími objekty dvora zbořena a na jejím místě vznikl nový účelový, výrobní a obchodní areál soukromé společnosti.

Roku 1592 zde císař Rudolf II. vystavěl renesanční letohrádek. O půl století později poškozen za třicetileté války. Přestavěn v raně barokním stylu. V r. 1918 se stal majetkem státu. Po novobarokní úpravě slouží jako letní sídlo prezidenta republiky.

Klasicistní zámek z roku 1820. V letech 1865–1866 ho dal přestavět kníže Max Fürstenberg pro svou manželku, kněžnu Leontýnu z Khevenhülleru. Dnes zámek slouží jako ústav pro zdravotně postižené.

Ocelová rozhledna postavená v roce 2006 je typizovanou konstrukcí mobilního operátora o výšce 45 m. Ochoz rozhledny ve výši 24 m je přístupný od května 2007.

Vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Loděnice (Kačáku). Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři.

Pozůstatky hradiště z pozdní doby bronzové, část nálezů keramiky pochází i z pozdní doby halštatské. Západní část vrcholové plošiny je oddělený 100 metrů dlouhým opukovým valem, hradiště má plochu cca 1,5 hektaru.

Kovová telekomunikační věž a rozhledna z roku 2001 o celkové výšce 36 m byla postavena společností Telefonica O2 v nadmořské výšce 524 m n. m. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm s 98 schody.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Dřevěná rozhledna Máminka o výšce 33 m na vrcholu Krušné hory je volně přístupná od června 2015. Trojboký jehlan podle plánů arch. Martina Rajniše má ve výši 21 m okrouhlou vyhlídkovou plošinu, k níž vede 96 schodů. Poskytuje kruhový výhled od Šumavy přes Krušné hory s Klínovcem až k Ještědu.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.

Ukázka kamenické práce místního původu. Pochází z roku 1674. Toskánský sloup vysoký asi 4 m. Sloup tesaný z pískovce, zakončen toskánskou hlavicí, dole patkou. Na podstavci stojí drobná plastika P. Marie s Ježíškem na levé ruce. Sloup památkově chráněn od r. 1967.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.